Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Evropská zelená politika je na rozcestí. Široký konsensus, který stál u zrodu Green Dealu, vyprchal a řady jeho kritiků nabývají na síle.
Občany zemí Evropské unie až na výjimky opouští nadšení pro evropský závazek uhlíkové neutrality do roku 2050. Strany zelených momentálně vládnoucí v řadě klíčových zemí čeká i proto velký propad v evropských a v národních volbách.
„Naděje Evropy na zelenější budoucnost jsou polévány pesticidy, házeny do pece, pronásledovány, sráženy auty a drceny stády krav,“ píše vlivný bruselský web Politico v úvodu svého rozboru evropské diskuse nad zelenými tématy.
Podle webu se středopravicoví, a především krajně pravicoví politici „snaží vrazit klín mezi voliče a zastánce zelené politiky“. Odvolávají se přitom na to, že klimatické závazky a verva, s níž jsou prosazovány, dosahují stadia fanatismu a zacházejí „příliš daleko a příliš rychle“. Zejména však generují příliš vysoké náklady, aniž je jakkoli prokazatelné, že tím dojde ke skutečné změně klimatu.
Hlavními bojišti zastánců a odpůrců Green Dealu se stává zákaz automobilů se spalovacími motory a ekologické předpisy v oblasti zemědělství. Ty už v mnoha členských zemích vehnaly farmáře do ulic měst. A spolu s tím i do náruče kritiků oficiální bruselské politiky různé provenience.
Analytici Politico připomínají, že existují dost zásadní rozdíly ve vnímání klimatických závazků v různých evropských regionech a lokalitách.
Také upozorňují na skutečnost, že podpora závazku snížit emise uhlíku do roku 2050 na čistou nulu klesla podle speciálního průzkumu Eurobarometru v průměru o tři procenta. Pokles se přitom dotknul 19 z 27 unijních zemí. K nejvyššímu propadu (14 až 15 procent) došlo ve Finsku, Estonsku a v Česku, které následují Rumunsko a Slovensko s jedenáctiprocentním poklesem.
Zelené vystřízlivění, patrné i z posledního chování Evropské komise vedené Ursulou von der Leyenovou, se nejvíce se propisuje do strmého pádu akcií stran zelených. Ten přichází v předvečer evropských, ale i některých důležitých národních voleb.
Po eurovolbách z roku 2019 měla frakce The Greens/EFA Group (sdružuje nejen vyloženě zelené, ale i regionalistické a autonomistické formace z tzv. European Free Alliance a také pirátské strany na čele s tou českou) celkem 74 poslanců ze 16 členských zemí.
Po brexitu a dalších přesunech čítá nyní klub G/EFA 72 poslanců. Plných 25 pochází z Německa, které v EP reprezentují nejen Zelení, nýbrž i Piráti, strana Volt a další ekologické formace. Následuje Francie s 12 členy. Po třech europoslancích „dodávají“ frakci velké země jako Itálie a Španělsko i daleko méně lidnaté Nizozemsko, Belgie, Česko, Švédsko, a ještě menší Rakousko a Finsko.
Podle všech průzkumů by počet členů této skupiny mohl po volbách poklesnout o třetinu, či ještě o něco více. Serveru Politico v jeho vlastním průzkumu „Poll of Polls“ momentálně vychází jen 45 křesel (pokles dokonce o 38 procent).
Největší ztráty zelených jsou na spadnutí v zemích, kde jsou nyní nejsilnější a kde také momentálně vládnou, přičemž vlády s jejich zastoupením jsou mimořádně nepopulární.
Na prvním místě jde o Německo, v němž Zelení řídí klimatickou, hospodářskou, zahraniční a zemědělskou politiku v Scholzově koaliční vládě. „Trnem v oku voličů jsou jimi prosazené návrhy – snížení daňových úlev na zemědělská paliva, zákon o čistém vytápění, rychlostní limity a konec uhelné energetiky“, píše Politico. Němečtí Zelení by v novém EP mohli přijít o pět až osm křesel.
Rakouští Zelení v rukou své „superministryně“ Leonore Gewesslerové koncentrovali agendu dopravy, klimatu a energetiky. Jí prosazený prudký nárůst uhlíkové daně z 32,50 eur na 45 eur za tunu CO2 sráží podporu zelených někam k devíti procentům.
„To je cena, kterou konzervativně-zelení ‚vládní přilepovači‘ nutí občany platit za svůj ekokomunistický režim přerozdělování,“ cituje Politico lídra Svobodných Herberta Kickla s odkazem na klimatické aktivisty, kteří se lepí na silnice. Právě opoziční krajně pravicoví Svobodní jsou přitom hlavním favoritem červnových evropských i podzimních národních voleb.
A do třetice je tu Belgie. V zemi, kde skoro celá čtvrtina zaměstnanců na plný úvazek využívá benefitu služebního vozu, povýtce se spalovacím motorem, se vládní zelení proti vůli svých koaličních partnerů i opozice pouštějí do rušení firemních daňových odpočtů na „fosilní“ auta.
Tím si však podřezávají svou větev nejen v europarlamentu, nýbrž také v národní politické aréně, kde se ve stejné době jako eurovolby odehrají národní a regionální volby. A ty rozhodnou o podobě budoucích vlád.
Stranou zájmu analytiků serveru nezůstávají ani Česko a Slovensko.
Obě země podle webu Politico zasahují zejména předpisy zaměřené na omezení emisí z aut se spalovacími motory. A to hned dvakrát: jejich řidiče i jejich výrobce. V Česku proto většina stran s výjimkou Pirátů, kteří jsou napojeni na evropské zelené, vede kampaň proti této legislativě. A v ní jasně vede Babiš.
Slovensko má však podle Politico ještě jeden specifický problém. Tím jsou medvědi, kteří jsou podle některých slovenských politiků na čele s ministrem životního prostředí Tarabou (Slovenská národní strana) přemnoženi a vláda proto vede nátlakovou kampaň, aby Brusel zrušil ochranu těchto zvířat.
„Téměř pět let po evropské zelené vlně je široký konsensus, který stál u zrodu Green Dealu, nahrazen rozdělením“, uzavírá svůj rozbor Politico.
