EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
Množství prodaných iPhonů v Číně v prvním čtvrtletí letošního roku kleslo meziročně o 19 procent. Za propadem stojí silný konkurenční tlak domácí značky Huawei s téměř 70procentním meziročním růstem a také marketingové akce spojené s oslavami čínského Nového roku.
Množství prodaných iPhonů v Číně v prvním čtvrtletí letošního roku kleslo meziročně o 19 procent. Za propadem stojí silný konkurenční tlak domácí značky Huawei s téměř 70procentním meziročním růstem a také marketingové akce spojené s oslavami čínského Nového roku.
Americké megalopole díky technologickému rozmachu rostou, zbytek země vymírá. Do karet to hraje autoritářům
Americké megalopole díky technologickému rozmachu rostou, zbytek země vymírá. Do karet to hraje autoritářům
V Evropě má vzniknout obrovský projekt satelitního internetu, jenž má konkurovat i aktivitám Elona Muska. S firmami se sídlem v Lichtenštejnsku jsou spojeny čínské fondy s vazbami na armádu.
Nová vesmírná síla, která může změnit geopolitické poměry na orbitě, se skrývá pod nenápadným označením Trion Space AG se sídlem ve Vaduzu. Nedisponuje zatím kancelářemi ani zaměstnanci. Vlastní kapitál měla v roce 2019 ve výši 25 tisíc švýcarských franků. Jedná se o „mikrospolečnost“, jak uvedli zakladatelé pro místní úřady. Má přitom obrovské plány.
Trion Space je centrální částí neprůhledné sítě firem, která spojuje německé, a především čínské investory. V první fázi projektu plánují vypustit do vesmíru 288 satelitů. Objem investic by měl činit čtyři miliardy eur. Na pochybný projekt, jenž je spojen s čínským vojenským sektorem, upozornil německý deník Süddeutsche Zeitung. Peking by si mohl bez větší pozornosti vytvořit v Evropě technologické předmostí, přes které by mohl prosazovat své politické i vojenské zájmy. Takové úvahy samozřejmě odmítají ti, kteří se na projektu podílejí.
První zprávy o tom, jak bude malá země, jako je Lichtenštejnsko, vypouštět družice, začaly kolovat v roce 2014. Postupně vyšlo najevo, že se má jednat o telekomunikační satelity, které létají kolem Země ve výšce tisíc kilometrů. Trion Space má na nízké oběžné dráze instalovat a provozovat satelitní internet.
Síť má globálním firmám umožnit bezpečně komunikovat a vyměňovat data v reálném čase. Vhodná je například pro banky, průmyslové podniky, logistické firmy. Pokud by ale k datům mohl mít přístup, byť teoreticky, autoritativní a vojenský režim, představuje to bezpečnostní riziko.
Tento sektor bude v následujících letech stále lukrativnějším byznysem. Už nyní jej buduje Elon Musk. V rámci projektu Starlink vynášejí rakety jeho firmy Space X na oběžnou dráhu družice. O tom, že satelitní telekomunikace jsou oborem budoucnosti, svědčí i to, že do boje s Muskem vyrazil i šéf Amazonu Jeff Bezos, jenž Starlink napadl u amerického regulátora pro telekomunikace. Sám buduje vlastní systém Kuiper, který má disponovat více než třemi tisíci družic s investicí okolo deseti miliard dolarů.
V rámci satelitního internetu Starlink už bylo umístěno 1740 družic, nová generace satelitů Gen2 by měla disponovat třiceti tisíci družic. Stejnou ambici má také indicko-britské konsorcium firem, jež buduje systém OneWeb. Vybudování plnohodnotné sítě je samozřejmě velmi nákladnou záležitostí.
Evropě i v tomto technologickém sektoru ujíždí vlak, proto Brusel podporoval lichtenštejnský projekt. I když alpské knížectví není součástí EU, má právo na rádiové kmitočty pro provoz satelitního internetu. Ty uděluje Mezinárodní telekomunikační unie se sídlem v Ženevě a Lichtenštejnsko zatím svou kvótu pro přidělení frekvencí nevyčerpalo. O kmitočty u úřadů ve Vaduzu požádal také předchůdce firmy Trion Space.
Samotné úřady ve Vaduzu iniciativu podporovaly s tím, že vybudování satelitního internetu by výrazně urychlilo digitalizaci ekonomiky. Zaznívaly ale pochyby, zda neznámé firmy dokážou projekt zvládnout finančně i technicky, řekl německému deníku jeden z úředníků.
Mezi německé partnery patří společnost Kleo Connect, jež si v knížectví založila firmu Kleo AG. Má vybudovat řídicí centrum pro družicový systém, Trion Space má mít veškerá práva k projektu. Nedůvěru vzbuzuje především absence potřebného kapitálu, jejž je třeba počítat v jednotkách miliard dolarů.
Do projektu v roce 2018 vstoupil finanční fond ze Šanghaje a převzal většinu ve společnostech Kleo i Trion Space. Do vedení instaloval své lidi. Je jím státem ovládaná firma Shanghai Alliance Investment (SAIL). Drží také podíl ve výši 42 procent ve společnosti Shanghai Spacecom Satellite Technology (SSSI), jež by měla vyrábět potřebné družice a zajistit nosné rakety.
A konečně za SSSI stojí firma s názvem SECM. Ta má úzké vazby na čínskou armádu. Její špičkoví vědečtí pracovníci byli součástí oficiálního čínského vesmírného programu, který vede armáda, zjistil lokální deník z Vaduzu Wirtschaft Regional.
Zástupci zúčastněných firem zdůraznili, že projekt má sloužit výhradně civilnímu využití a telekomunikačnímu sektoru. Vojenské využití striktně zakazuje i Mezinárodní telekomunikační unie, jež uděluje kmitočty pro družice.
Obavy ohledně důvěryhodnosti a transparentnosti celého byznysu mohou poškodit i pověst knížectví, jež si zakládá na vstřícnosti k investorům z celého světa. Vztah Západu s Čínou se po skandálu společnosti Huawei se špionáží, jak zdůrazňuje americká strana, zásadně ochladil. Řada zemí čínskou firmu z budování sítí 5G vyloučila. Ani Vaduz nechce být oficiálně spojován s tím, že nadbíhá čínskému režimu. Lichtenštejnské úřady ke schválení vesmírného projektu zatím nevydaly konečné stanovisko.
