Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Ruský prezident si návštěvou Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dodává sebevědomí. Další na řadě jsou nejspíš Indie a Turecko.
Ruský vůdce Vladimir Putin se minulý týden setkal s představiteli Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Moskva tak ukazuje, že dokáže udržet úzké vztahy se zeměmi Perského zálivu navzdory snahám Západu přimět je, aby se připojily k protiruským sankcím. Putinovi se to hodí jednak jako projev odporu proti západnímu řádu a jednak jako ukázka mezinárodní prestiže před nadcházejícími prezidentskými volbami, plánovanými na příští rok.
Ruská státní média odvysílala videozáznam z Putinova setkání s de facto vůdcem Saúdské Arábie, korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Putin v něm označil rozhovory za „velmi aktuální“, řekl, že „diskutovali o spolupráci na dosažení stability na Blízkém východě“ a pochvalovali si vzájemné vztahy. Putin kromě toho pozval prince do Moskvy.
Ve Spojených arabských emirátech to vypadalo podobně. Po setkání se šejkem Muhammadem ibn Zájidem Ál Nahjánem v Abú Zabí mu Putin poděkoval za „postoj SAE“ a uvedl, že díky tomu se vztahy mezi oběma zeměmi dostaly na „nebývale vysokou úroveň“.
Prvním, bezprostředním cílem Putinovy cesty bylo udržet koordinaci ropné politiky v rámci kartelu OPEC+ (OPEC rozšířený o další země těžící ropu), pojistit společný postoj k válce Izraele s Hamásem a rozehnat případné arabské obavy plynoucí ze sbližování Ruska s Íránem. (Bezprostředně po návratu z Blízkého východu přijal Putin v Moskvě íránského prezidenta Ebráhíma Raísího; očekávalo se, že vůdci obou zločinných režimů finalizovali dohodu o dodávkách ruských stíhaček Suchoj Su-35 a ruských vrtulníků do Íránu.)
Pravděpodobná absence výrazné reakce USA na obě návštěvy vytváří prostor nejen pro hlubší spolupráci Ruska a zemí Perského zálivu, nýbrž také pro další Putinovy zahraniční cesty. Od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Putin navštívil pouze sousední středoasijské země, Čínu a Írán.
Do mnoha dalších zemí se ruský boss podívat nemůže. V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na Putina zatykač. Státy, které ratifikovaly Římský statut, zakládající smlouvu ICC, by byly povinny Putina zatknout, pokud by vstoupil na jejich území. Putin proto musí vyhledávat země, které nejsou signatáři smlouvy, jako jsou oba právě navštívené arabské státy.
K zajištění spolupráce ohledně ropy má Putin dvojí motivaci. Rusko coby ropný producent profituje z vyšších cen, jež na trhu zavládly poté, co se ropní exportéři OPEC+ dohodli 30. listopadu na omezení produkce. Kromě toho však Putin může chtít vyčerpávat drahou ropou ochotu Evropy vést válku a zároveň poškodit šance amerického prezidenta Joea Bidena na znovuzvolení; obojí by mohlo dále redukovat podporu poskytovanou Ukrajině.
Spojené arabské emiráty zase Rusku poskytly příležitost vyhnout se finančním sankcím Západu, když mu umožnily používat svoji měnu dirham. Putin pravděpodobně hledal záruky, že Abú Zabí ve svém přístupu vytrvá.
Obě arabské země přitom hledají způsob, jak by na Západě mohly předstírat, že jsou solidními partnery. Využívají k tomu nejednotnosti Západu – jinak by bylo obtížně možné, aby Saúdská Arábie šla na ruku ropným požadavkům Moskvy a zároveň si kupovala světový fotbalový šampionát. Spojené arabské emiráty by zase nejspíš neměly šanci pořádat vychvalovaný klimatický summit COP28 (skončil v úterý 12. prosince) a zároveň podkuřovat ruským peněženkám.
Dalším bodem jednání byla patrně válka v Gaze. Rostoucí vojenské vazby Ruska s Íránem sledují Rijád i Abú Zabí se znepokojením, protože Teherán považují za bezpečnostní hrozbu. Platí to zejména v souvislosti s probíhající válkou v Gaze, v níž Írán hrozí intervencí a jeho neoficiální spojenci podnikají útoky proti americkým a izraelským zájmům v regionu.
Putin proto pravděpodobně potvrdil svoji podporu myšlence vytvoření samostatného státu palestinských Arabů výměnou za pokračování neutrality SAE a Saúdské Arábie stran Ukrajiny.
Putinova návštěva také signalizuje potenciální začátek jeho úsilí o obnovení pozice mezi světovými lídry. To zase znamená, že jeho optimismus ohledně výsledků války roste. Jeho nečekaná cesta do Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie, jež vyvrací víru v mezinárodní izolaci Ruska, tomuto optimismu jen nahrává.
A konečně mohou úspěšné návštěvy bez výrazné reakce USA vůči hostitelům dodat Kremlu odvahu naplánovat Putinovi cesty do jiných zemí, kterým se od války na Ukrajině vyhýbá. Řeč je především o Turecku a Indii, dvou klíčových státech, které splňují dvě podmínky: vystupují jako spojenci Ruska a Putinovi v nich nehrozí zatčení na základě zatykače ICC.
Právě tam lze tedy očekávat, že Putin napřesrok zamíří, ačkoli dosud má oficiálně naplánovanou jen jednu cestu. Kam? Hádáte správně, do Severní Koreje.
