Evropě hrozí nová závislost na životně důležitém dovozu z Ruska

Hnojiva jsou novým plynem, varují experti. Rusové zdvojnásobili vývoz močoviny do EU – po invazi na Ukrajinu.

Hnojiva jsou novým plynem, varují experti. Rusové zdvojnásobili vývoz močoviny do EU – po invazi na Ukrajinu.

Celý článek
0

Koloběžky, kam se podíváš? Lime teď chce parkovat bezproblémově, domlouvá se s městskými částmi

Loňský rok byl pro Lime rekordní. V Praze najel téměř tři miliony kilometrů – nejvíc v historii. Zároveň chce ale společnost sjednotit parkovací místa v hlavním městě pod jednoho správce, aby se vyhnula neustálým připomínkám kvůli špatně odloženým koloběžkám a kolům.

Loňský rok byl pro Lime rekordní. V Praze najel téměř tři miliony kilometrů – nejvíc v historii. Zároveň chce ale společnost sjednotit parkovací místa v hlavním městě pod jednoho správce, aby se vyhnula neustálým připomínkám kvůli špatně odloženým koloběžkám a kolům.

Celý článek
0

Čeští zbrojaři objevili zlatý důl: Explosia hlásí rekord, zájem je i o drony

Současná poptávka vysoce převyšující možnosti celosvětové výroby může podle odhadů trvat klidně i deset let po skončení války na Ukrajině.

Současná poptávka vysoce převyšující možnosti celosvětové výroby může podle odhadů trvat klidně i deset let po skončení války na Ukrajině.

Celý článek
0

Udělejme ze zemědělců rentiéry

Podle rektora České zemědělské univerzity je načase se ptát, zda by hlavním úkolem zemědělců nemělo být udržování vody v krajině. Za to by měli být placeni.

Udělejme ze zemědělců rentiéry
Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička | Tomáš Novák týdeník HROT

Česká krajina je v kanceláři rektora České zemědělské univerzity (ČZU) Petra Skleničky všudypřítomná. Přes okno má nádherný výhled na pole obklopující areál školy v pražském Suchdole s Pražským hradem v pozadí. Na stěnách visí obrazy se zemědělskou tematikou zapůjčené z depozitářů České spořitelny. Sklenička se zahledí na výtisk týdeníku Hrot, který jsme přinesli s sebou, a zaujme ho logo týdeníku The Economist na obálce. „Jednou o nás v Economistu psali, nebylo to v souvislosti se suchem, ale s povodněmi,“ prohlásí, čímž nás ihned zaujme. 

O co se jednalo?

S kolegy Václavem Fantou a Miroslavem Šálkem jsme analyzovali, kde během zhruba 900 let stavěl člověk s ohledem na zátopové území. Identifikovali jsme sedm velkých povodní a ukázalo se, že lidé vždy odešli od řeky na jednu a půl generace. Druhá generace na to zapomněla a třetí se začala do zátopového území zase vracet. Economistu se to zalíbilo a připodobnil to k chování po hurikánu Katrina v New Orleans před 15 lety. V momentě, kdy začnou umírat přímí svědci, tak prolínání paměti ve společnosti přestane fungovat. Nezměnil to vynález knihtisku ani nová média dvacátého století. Zajímavý fenomén je, že společenskou paměť nahrazují pojišťovny. 

Jak?

Odmítají pojistit majetek v záplavovém území. Vystupují tedy jako novodobý krajinotvorný prvek. Sice je to drsné, ale lidé jsou jinak nepoučitelní. To jsme viděli i po roce 1997, kdy stát udělal velkou chybu a dal lidem peníze, aniž by jim zakázal znovu postavit dům v zátopovém území. To udělal až při druhé velké povodni v roce 2002. Byly případy lidí, kteří byli vytopení třeba třikrát za sebou. Pojišťovny přitom zafungovaly dobře. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit