Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Čína musí své občany přimět k utrácení. Obrátí se na model s vouchery?
Růst čínské ekonomiky se – nejen vinou pandemie – začíná zadrhávat. Podle odhadů investiční banky Goldman Sachs by HDP země mělo v roce 2022 růst o 4,8 procenta, což by proti 7,8 procenta z roku 2021 znamenalo další zpomalení. Aby se Čína dokázala vrátit k trendům z předcovidové doby, musí hlavně přimět občany, aby více utráceli.
Na prosincovém setkání ohledně ekonomického plánování pojmenovali lídři komunistické strany „trojí tlak“, kterému čelí hospodářský růst. Kromě nabídkových šoků a stále oslabujících očekávání jde právě i o klesající poptávku. Podle Wang ťüna, hlavního ekonoma banky Zhongyuan, všechno souvisí právě s ní.
„Hlavním problémem těchto trojích tlaků zůstává oslabení poptávky nebo nedostatečná poptávka,“ uvedl Wang ťün. „Pokud se zlepší poptávka, zlepší se i očekávání,“ dodal s tím, že udržení neustálého ekonomického růstu Číny nebylo reálné i vzhledem k tomu, jak se pandemie covidu-19 podepsala na příjmech Číňanů. Kromě toho ale stojí za nižší poptávkou i nedostatečné investice vlády do infrastrukturních projektů a ukončení doučovacích programů, což připravilo o místo statisíce lidí.
Co se týče nabídkových šoků, ty jsou podle Wang ťüna navázané převážně na pandemii a také na – podle něj až příliš přísná – opatření na snižování uhlíkových emisí, která už byla ze své původní podoby upravena, aby se snížil jejich efekt na ekonomiku země.
Ochotu Číňanů utrácet omezuje hlavně nejistota ohledně pracovních míst a výše výdělku. Jejich opatrnost je kromě toho spojená i s rázným státním zásahem proti developerům, který spustily problémy gigantu Evergrande. Developer, jemuž banky na pokyn čínské vlády přestaly povolovat krátkodobé úvěry, se v prosinci ocitl na pokraji krachu.
Možný recept na zvýšení spotřeby čínských domácností nabízí Šen Ťien-kuang, hlavní ekonom čínské e-commerce společnosti JD.com. Podle něj by si čínská vláda mohla vzít příklad z Hongkongu a jeho systému vydávání voucherů. Maloobchodní tržby ostrovního státu se propadaly už v letech 2019 a 2020, tedy ještě před vypuknutím pandemie, hlavně kvůli přetrvávajícím protestům a demonstracím. Covid pak zasadil další ránu. A právě vouchery přinesly zemi oživení. Maloobchodní tržby do konce října meziročně vzrostly o 8,45 procenta.
Systém vydávání voucherů v praxi funguje tak, že lidem dává možnost utrácet za specifické produkty či služby. Až když utratí první vouchery, „odemkne“ se jim možnost získat další. Takto se postupně dostane na většinu odvětví.
Podle odhadů Goldman Sachs by spotřeba čínských domácností měla v roce 2022 růst o sedm procent, což bude znamenat další zpomalování oproti předcovidovým trendům. Spotřeba navíc zůstává nerovnoměrná. Číňané spíše utrácejí za jídlo či oblečení než za služby nebo zábavu.
