Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Nové genetické studie vysvětlují, že jak nadměrný rybolov proměnil a téměř vyhubil populaci sleďů už v době Vikingů.
Ostře sledovaní sledi. Dálkový obchod se sledi kvetl na Baltu už za vikinské éry. Sto let před narozením svatého Václava
Sleď obecný byl odjakživa pro rybáře snadnou kořistí, protože se v době tření shromažďuje do mnohamilionových hejn. Rychle se sice kazí, ale po nasolení se z něho už ve středověku stal žádaný obchodní artikl, díky němuž kdysi vyrostla a prosperovala řada měst v čele s Kodaní či Amsterodamem.
Dálkový obchod se sledi byl ale pro Evropu zřejmě ještě důležitější, než se dosud soudilo. Obchodovalo se s nimi už v době Vikingů a o něco později se stali obětí nadměrného lovu. Plyne to ze studie publikované v prestižním vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).
Autoři studie – archeolog James Barrett z Norské univerzity vědy a technologie, historická ekoložka Lane Atmoreová a evoluční biolog Bastiaan Star (oba z Univerzity v Oslu) – kvůli tomu analyzovali DNA ze sledích kostí nalezených v sedmi archeologických lokalitách v Polsku, Dánsku a Estonsku (datovaných roky 750 až 1600 n. l.) a výsledky porovnali s genetickou výbavou dnešních baltských sleďů.
První zajímavý výsledek vydalo hned nejstarší do studie zařazené naleziště – obchodní osada Truso ležící v deltě řeky Visly na území dnešního Polska. Pozůstatky tamních sleďů totiž nepocházejí z blízkého okolí, ale z lovišť v západním Baltu, která jsou od Trusa vzdálena zhruba 400 kilometrů.
„Nález sleďů, se kterými se obchodovalo na velké vzdálenosti již v letech 800 až 850, je opravdu překvapivý,“ řekla časopisu Science jedna z autorů studie Lane Atmoreová. V té době ještě střední, východní a severní Evropa žila v hlubokém „temnu“, města prakticky neexistovala a existenci dálkového obchodu se sledi nikdo moc nepředpokládal.
Nálezy z mladších lokalit zase svědčí o tom, že už ve středověku a v raném novověku rybáři baltské sledě nadměrně lovili. Vědecký tým byl díky důkladně provedené analýze rybí DNA schopný rozdělit baltské sledě do čtyř populací – dvě z nich se vytírají na podzim v centrálním a západním Baltu a dvě další na jaře v centrálním Baltu a severních mořských zálivech.
Lidé si odjakživa více cenili urostlejších „podzimních“ sleďů než jejich menších „jarních“ bratranců. Už ve středověku se tedy zaměřovali hlavně na jejich lov, a podzimní populace proto začaly od 16. století mizet.
Dodejme, že dnes se komerčně vyplatí lovit jen „nedomrlé“ jarní sledě, ovšem ani těch už dávno není tolik, kolik jich kdysi bývalo.
