Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Kvůli snižování úroků na spořicích účtech lidé čím dál častěji volí ke zhodnocení svých peněz cestu individuálních investic. Ať už to s akciovými kouzly myslíte vážně, nebo je to pro vás zábava, určitě nechcete o své pracně vydělané peníze přijít. Poučte se tedy z nejčastějších chyb, které v naší rubrice FinFocus prozrazují zkušení experti na investice.
Kvůli snižování úroků na spořicích účtech lidé čím dál častěji volí ke zhodnocení svých peněz cestu individuálních investic. Ať už to s akciovými kouzly myslíte vážně, nebo je to pro vás zábava, určitě nechcete o své pracně vydělané peníze přijít. Poučte se tedy z nejčastějších chyb, které v naší rubrice FinFocus prozrazují zkušení experti na investice.
Schodek státního rozpočtu ke konci dubna se prohloubil na 153,1 miliardy korun z březnových 105 miliard korun. Je to třetí nejhlubší dubnový rozpočtový deficit, loni dosáhl rekordní hodnoty 200 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se na meziročním zlepšení salda projevuje počátek ekonomického oživení.
Schodek státního rozpočtu ke konci dubna se prohloubil na 153,1 miliardy korun z březnových 105 miliard korun. Je to třetí nejhlubší dubnový rozpočtový deficit, loni dosáhl rekordní hodnoty 200 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se na meziročním zlepšení salda projevuje počátek ekonomického oživení.
Politika a volby? Především nutné zlo. Barcelona krčí rameny, vinaře ve vnitrozemí trápí sucho
Sluncem vysušený drobný šedesátník držel v ruce nezapálenou cigaretu a vypadal, že pod slunečníkem spí od chvíle, kdy vynalezli židli. Cigareta, židle i on sám už zažili lepší časy. Jako by si nebyla jista sama sebou, opírala se židle zhruba o šestimetrovou betonovou zeď. Do zdi vede otvor a v něm bydlí maličký bar, na pohled stejně vysušený jako muž sám; asi jako kdyby v Karlíně Alois Negrelli zjistil, že mu došel kámen, zbytek viaduktu dolil betonem a na koleje se vykašlal. V horkém odpoledni beton sálal.
Celé Španělsko – katalánští patrioti prominou – mělo onu sobotu žít volbami. V zemi, která ví o radikalizaci levopravé i národnostní více, než by chtěla, se na druhý den rozhodovalo o budoucnosti (politickou analýzu dění okolo voleb čtěte na str. 25). Šlo o to, jestli si lidé budou moci vybírat pohlaví a jestli se budou moci ženit muži s muži; o to, jestli přijde vláda konzervativců, která bude do několika měsíců velmi neoblíbená, nebo jestli zůstane u moci současná levicová vláda, která je velmi neoblíbená už teď.
Miguelu Ángelovi na jeho židli byly volby jedno. Musí bar – jak vysvitlo, je jeho vlastníkem – z nějakých silně úředních důvodů zavřít, dokud neprovede jakási opatření, jejichž podstata zůstala týdeníku Hrot skryta. Ohyzdná byrokracie hází klacky pod nohy drobným podnikatelům, řeknete si možná. Myslíte si to až do chvíle, než ujdete nějakých třicet metrů do jiné díry ve zdi, kde jsou skryty toalety. Tam vás napadne, že v jediném smysluplném opatření k nápravě by musel hrát klíčovou roli buldozer.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
