Starý kostel jako vzor udržitelnosti
Díky dřevostavbám zůstává uhlík uskladněn i stovky let poté, co je strom pokácen, říká lesní správce Aleš Erber
Lesní správce Aleš Erber je propagátorem udržitelného hospodaření v lesích, činí tak na veřejných přednáškách, sociálních sítích nebo třeba prostřednictvím televizního seriálu Blíže k přírodě Východočeské televize V1. Mezi jeho oblíbená témata patří i dřevostavby. Jejich rozvoji podle něj brání zastaralé předpisy, ale i chybějící marketing.
Co je hlavní překážkou většího využití dřeva ve stavebnictví?
Vedle zastaralých protipožárních norem je to chybějící marketing, kterého by se chopilo ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství. Ten v zásadě neexistuje a suplují ho různé organizace s malým rozpočtem. Mám pocit, že téměř žádný politik nevnímá dřevo a dřevostavby jako důležitý aspekt hospodářství, moderního stavebnictví a nástroj proti oteplování z kontextu fixace CO2. Občas je problém vnímán jen z pohledu exportu dřeva, který ničí silnice a domy v příhraničních regionech. Třeba v Bavorsku jsou však lesy vnímány jako hlavní opatření proti změnám klimatu, jako strategická surovina, která fixuje CO2 z atmosféry a ukládá ho na velmi dlouhou dobu do dřevěných výrobků. Takový stůl může vázat CO2 třeba deset patnáct let, ale dům třeba i padesát sto let.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
