Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
V souvislosti se šířením pandemie onemocnění covid-19 se globálně množí technologie, jež mají pomáhat sledovat pohyb lidí, případně kontrolovat, zda dodržují přísná pravidla.
Dohled nad společností, tentokrát obhajovaný z důvodů ochrany veřejného zdraví, může mít mnoho podob. V souvislosti se šířením nového typu koronaviru, jehož prvním epicentrem bylo čínské jedenáctimilionové město Wu-chan, se v posledních týdnech objevují stále nové technologie, které mají v zájmu ochrany obyvatel před celosvětovou pandemií kontrolovat šíření viru v populaci, ale také dodržování omezujících opatření.
I když argumenty zastánců zdůrazňují ochranu zdraví, může se vtírat otázka, zda z dlouhodobého hlediska nepůjde o snazší omezování svobod člověka a jistou formu digitální totality. Už před vypuknutím poslední pandemie ochránci lidských práv poukazovali na expanzi sběru dat ve společnosti a zneužití těchto informací.
Z posledních let lze jmenovat aféru spojenou se společností Cambridge Analytica, jež pomocí datové analýzy mohla ovlivňovat voliče a manipulovat výsledky voleb. Firma v roce 2018 musela ukončit činnost, když se provalilo, že neoprávněně využívá data sociální sítě Facebook.
Advokát Tomáš Sokol se domnívá, že rizika spojená se sběrem dat existují, zejména v zemích, jako je Česká republika, Polsko nebo Maďarsko. Mnohem více než ve Velké Británii nebo USA, kde je ochrana svobody jednotlivce tradičně silně vnímána jako hodnota, kterou je třeba chránit.
„Pojem západní společnost je poněkud neurčitý. Zahrnuje například Velkou Británii či USA na straně jedné, ale na straně druhé by zřejmě na příslušnost k západní společnosti aspirovalo Polsko, Maďarsko nebo Česko. Ve třech posléze jmenovaných zemích je významně víc těch, kteří jakousi novou verzi totality – řekněme osvícenou totalitu, něco jako měl být socialismus s lidskou tváří – považují za přijatelné uspořádání, než třeba ve Velké Británii. Zrovna u nás tato představa jakéhosi absolutního pořádku zaplaceného ztrátou mnohých z občanských svobod asi reziduje stále,“ odpověděl pro web Tydenikhrot.cz Sokol na otázku, zda hrozí západní společnosti v souvislosti s globální pandemií onemocnění covid-19 rozšíření digitální totality.
Jakékoliv otřesy ve společnosti, například teroristický útok nebo pandemie, mohou totalitní řešení posilovat. „Pochopitelně je pohodlnější vládnout s detailním přehledem o obyvatelstvu, údaji o jednotlivých občanech, nebo dokonce i s aktuální informací, kam zrovna zalezli. Z tohoto rodu byla nedávná úvaha, že datovou schránku by měl povinně mít každý zletilý občan,“ varoval známý pražský advokát.
Digitalizace pak těmto snahám dává křídla. „Jakási forma digitální totality je trvalou hrozbou, což ovšem není nic nového, protože s trvalými hrozbami žije lidstvo odnepaměti. Ostatně ilustruje to přísloví o ohni, který je dobrý přítel, ale zlý pán. Pro digitální technologie to nepochybně platí zcela stejně. Není vyloučeno, že v souvislosti s pandemií někoho napadne posunout hranici monitoringu obyvatel ještě o kousek dále, než doposud byla, ale nemyslím si, že by zmíněná pandemie tuto hrozbu nějak dramaticky zvyšovala. Prostě hrozba existuje.“
Roman Joch z Občanského institutu, který navazuje na konzervativní křesťanské postoje disidentů sdružených okolo Pavla Bratinky, se neobává, že by současné šíření viru způsobilo v západní společnosti digitální totalitu.
„Západní vlády už nyní mají tyto možnosti, ale coby demokracie závisí v posledku od souhlasu ovládaných. A lidé by s tím nesouhlasili; a i kdyby se to pokusily vlády dělat v utajení, vždy se najde whistleblower, který to prozradí. Například americká NSA sbírá takzvaná metadata – z kterého čísla se kdy volalo na jaké číslo. Pokud je člověk identifikován jako podezřelý z terorismu, lze zpětně dohledat, komu všemu volal. Tato metadata lze zjišťovat a ukládat. Ale identifikovat je v reálném čase se všemi osobami, nejen speciálně vytipovanými nemnohými, je nerealistické a v současné západní společnosti politicky neprůchodné,“ reagoval pro Tydenikhrot.cz.
Také v Česku je možné vnímat tendenci, že „mnozí mají karantény plné zuby a chtějí již začít uvolňovat a ekonomiku otevírat“. Nicméně v komunistické Číně k tomuto „utahování digitálních šroubů“ už dochází. „Ale to je tyranie, která nezávisí na souhlasu ovládaných,“ upozornil ředitel Občanského institutu.
Vraťme se k příkladům nových technologií, které mají lépe zvládat šíření virové pandemie, ale mohou být v budoucnu zneužity. Jednou z možností zvýšeného dohledu nad populací je možnost kontrolovat dodržování bezpečné vzdálenosti mezi lidmi. Doporučuje se dvoumetrový odstup například ve frontách v obchodech, na ulici, v hromadné dopravě. Zda lidé tento sociální odstup dodržují, by mohly odhalit záznamy bezpečnostních kamer, jež jsou instalovány na ulicích ve městech.
Startup Voxel51 tuto službu nabízí. Vznikl při Michiganské univerzitě. Ze záznamů bezpečnostních kamer, mimo jiné používá i záznamy z Prahy, jak upozornil web Motherboard, umí v reálném čase analyzovat chování lidí na rušných ulicích a náměstích. Podle firmy jde o neinvazivní metodu, jak lépe odhadnout množství lidí v ulicích. Navíc se nemusí spoléhat na data z chytrých mobilních telefonů, kteří například starší lidé nevlastní.
Zakladatel společnosti Jason Corso zdůraznil, že projekt dbá na to, aby chránil data jednotlivců. Pokud by měla být data sdílena s policií nebo se zdravotníky, neobsahovala by identifikační údaje.
I když takto koncept zní poměrně neškodně, jedná se o další formu „strašidelného voyerismu“ ve veřejném prostoru, varoval technologický web. Navíc by se tento koncept mohl stát i po odeznění virové nákazy novou normou sledování společnosti v rušných městech. V teoretické rovině by to mohlo vést k tomu, že bude možné hříšníky na ulicích trestat.
Dalším dokladem toho, jak opojně chutná zvýšený dohled nad lidmi, jsou poslední kroky technologických obrů Google a Apple. Obě společnosti jsou dlouhodobě kritizovány za to, že o chování svých uživatelů sbírají stále více informací.
Nyní firmy spolupracují na vylepšení využívání a sdílení dat o místě pohybu svých uživatelů. V případě firmy Google se jedná o update mobilního operačního programu Android, který bude moci lépe trasovat pohyb uživatelů telefonů. Apple zase představil nové funkcionality pro sledování uživatelů operačního systému iOS. Data mají být od poloviny května dostupná především americkým zdravotníkům, aby mohli informovat ostatní uživatele, zda se dostali do kontaktu s nakaženými.
I když je sdílení dat založeno na dobrovolném souhlasu majitelů telefonů a má pomoct v boji proti šíření nemoci covid-19, jedná se o další dílek skládačky, jak zvýšit digitální dohled nad lidmi, využívající současný strach z nové nemoci. Hovoří se také o posunu současného typu kapitalismu k postvirovému kapitalismu, který bude ovládán velkými korporacemi.
Americká unie na ochranu občanských svobod ACLU varovala před možným zneužitím dat například ze strany Bílého domu. Mělo by být jasně deklarováno, jak dlouho se budou data o lokalizaci lidí uchovávat (Google i Apple tvrdí 14 dní), ale také to, že až bude vynalezena vakcína proti koronaviru, případně zdravotní systém nebude přetížen, přestane se tato technologie používat.
Z českého prostředí lze uvést aplikaci firmy Seznam mapy.cz. Více než milion lidí se dobrovolně přihlásil ke sdílení své polohy. Uživatelé mají dostávat informace o tom, zda se v jejich blízkosti nevyskytoval někdo z nakažených.
„O svoje soukromí se nemusíte bát. Naše systémy používají pouze anonymizovanou historii polohy. Vaše data budeme uchovávat jen v Seznamu a pouze pro účely sledování koronavirové infekce. Po skončení epidemie je smažeme,“ slibuje česká firma.
