Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Afghánskému zdravotnickému systému docházejí prostředky na provoz. Světová zdravotnická organizace varuje před humanitární katastrofou v zemi.
V posledních týdnech se ve světě probírají hlavně geopolitické dopady návratu Tálibánu do čela Afghánistánu. Řeší se důvěryhodnost USA jako partnera či fakt, že z napjaté situace může těžit Čína. Ve stínu trochu zůstávají bezprostřední důsledky pro samotný Afghánistán. Tím nejzásadnějším je zřejmě hrozba kolapsu zdravotnického systému v zemi, píše zpravodajský web CNBC.
Když z Afghánistánu odešly Spojené státy a další spojenecké země, významně se narušilo financování země. Někteří dárci pozastavili dohodnutou finanční pomoc, USA pak podle očekávání odřízly přístup Tálibánu k rezervám, které měla afghánská vláda v americké centrální bance.
Takové kroky se ihned projevily na chodu země. Mezi nejzasaženější sektory patří zdravotnictví. Tisíce zdravotnických zařízení mají problémy s nákupem zásob a s výplatou mezd zaměstnancům. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je celý systém na pokraji kolapsu. „Pokud nepřijde okamžitá reakce, bude země čelit bezprostřední humanitární katastrofě,“ varuje WHO v prohlášení, které vydala poté, co její vysoce postavení členové navštívili Kábul.
Problémy hlásí hlavně největší afghánský zdravotnický projekt Sehatmandi, který provozuje 2309 středisek, kde bylo v loňském roce vyšetřeno přes třicet milionů lidí. Zastavením dotací ale trpí jejich provoz, podle WHO je v současné době plně funkčních jen sedmnáct procent z nich. V některých nemocnicích už se personál dokonce podle pravidla triáže rozhoduje, koho zachránit a koho nechat zemřít.
V nejbližší době se navíc čeká ještě další výrazné zhoršení, také kvůli pandemii covidu-19. Devět z 37 specializovaných nemocnic už totiž muselo zavřít, v posledních týdnech navíc prudce zpomalilo i tempo očkování, ladem přitom leží 1,8 milionu vakcín. Podle WHO je i v tomto případě zapotřebí rychlé reakce, aby se do konce roku povedlo proočkovat alespoň pětinu obyvatelstva, což byl původní cíl afghánské vlády.
K tomu všemu se v zemi stále objevují případy dětské obrny a přibývá počet lidí nakažených spalničkami. OSN už oznámila, že Afghánistánu ze svých nouzových rezerv poskytne 45 milionů dolarů, je však otázkou, zda to bude na odvrácení zdravotnické krize stačit.
Podle WHO se blížící se zdravotnický kolaps dotkne zejména žen. Úbytek zaměstnankyň ve zdravotnictví a strach z Tálibánu můžou prý vést ke strachu afghánských žen z návštěvy doktora.
