Šéf Ústavního soudu Baxa: Před listopadem 1989 existovalo právo jen pro někoho

V srpnu jmenoval prezident Josefa Baxu předsedou Ústavního soudu. Baxa ovšem začal soudit už v polovině osmdesátých let v Plzni. O svém tehdejším souzení, jak řekl ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot, pochyboval. „Měl jsem tehdy silný pocit, že rovnost před zákonem, která je dnes samozřejmým principem, neplatí a že právo je tady jen pro někoho. Někteří lidé unikali trestu třeba jen proto, že měli politickou podporu nebo krytí, zatímco trestní justice se vyžívala na obyčejných lidech a na obyčejných kriminálních případech.“

Na starosti měl tenkrát trestné činy mladistvých, přesto se mu na stůl dostaly i dvě „politické“ kauzy. „Jistě nejde o nic, na co by byl člověk hrdý, ale v rámci tehdejších možností dávalo i předlistopadové právo – a znovu opakuji, že bylo příšerné – prostor ke slušnému zacházení,“ říká Baxa.

A v jeho případě to, jak ukazují archivy, platilo. Sedmnáctiletému mladíkovi, který se pokusil utéct na Západ, uložil za opuštění republiky – na tehdejší dobu poměrně mírný – čtyřměsíční podmíněný trest a disidenty Heřmana Chromého a Vladimíra Líbala, obžalované kvůli poněkud hanbaté inscenaci Zappovy desky Joe’s Garage z výtržnictví, zprostil viny. „V tomto případě jsem vcelku vůbec nepochyboval, že takovou věc nelze odsoudit, protože existoval prostor ji nekriminalizovat. Na rozdíl od tehdejšího trestného činu opuštění republiky; tam se lidský přístup soudce mohl projevit maximálně ve výši trestu.“

Fremr to vzdal. Ale Pavel se aspoň snaží o transparentnost, zatímco Zeman si hrál vlastní hru

V kauze problematické nominace Roberta Fremra na ústavního soudce bychom neměli zapomínat, jak s Ústavním soudem zametal Pavlův předchůdce Zeman.

V kauze problematické nominace Roberta Fremra na ústavního soudce bychom neměli zapomínat, jak s Ústavním soudem zametal Pavlův předchůdce Zeman.

V rozhovoru Baxa kromě toho vzpomíná na to, jak se ho někdejší prezident Miloš Zeman pokoušel zkorumpovat: „Seděli jsme fyzicky blíž než teď my dva. To bylo na půl metru, byl sehnutý a jakoby mi to pološeptal.“ Prezident se tehdy – v květnu 2018 – nechal během schůzky na Hradě slyšet, že si Baxu „dokáže představit“ v čele Ústavního soudu, a plynule přešel k žalobě tří Zemanem nejmenovaných profesorů, kterou zrovna tehdy projednával Baxův senát u Nejvyššího správního soudu.

Baxa odmítl vyhovět, na dalších pět let se stal řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu a do čela Ústavního soudu ho nový prezident Petr Pavel jmenoval až letos. „Za takovou cenu ani náhodou,“ hodnotí své tehdejší rozhodnutí Baxa.

Ústavnímu soudu šéfuje Baxa už měsíc a svou budoucí práci popisuje jako ladění orchestru: „Nestačí nakoupit nejlepší pěvecké hvězdy, musí to ladit.“

Slováci spustili důkladnou justiční reformu. Proč to nejde u nás?

Slovensko má zbrusu novou „súdnu mapu“. Je plná kompromisů, ale odvaha se cení. Česko si na svoji reformu ještě dlouho počká

Slovensko má zbrusu novou „súdnu mapu“. Je plná kompromisů, ale odvaha se cení. Česko si na svoji reformu ještě dlouho počká