Prezident a třináct soudců. Jak se Petr Pavel postaví k obměně Ústavního soudu?

Česká ústava definuje Ústavní soud (ÚS) jako „soudní orgán ochrany ústavnosti“. Dává mu pravomoc rozhodovat o zrušení zákonů či těch jejich jednotlivých ustanovení, jež shledá v rozporu s ústavním pořádkem. ÚS také rozhoduje kompetenční spory mezi krajskou či obecní samosprávou a státem. Je arbitrem ústavních stížností vůči možnému zásahu orgánů veřejné moci do základních práv a svobod. Rozhoduje i o ústavní žalobě proti hlavě státu a vstupuje do sporů, které se týkají voleb nebo rozpouštění politických stran. V neposlední řadě rozhoduje o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem, čímž může ovlivňovat například proces evropské integrace.

Nejen tato ústavní teorie, nýbrž i rozhodovací praxe činí z českého ÚS velkého hráče. Vzpomenout můžeme opakovaná rušení té či oné části volebního zákona, „zrušení“ předčasných voleb v roce 2009 nebo důležité nálezy v době covidového nouzového stavu. Ve výčtu se dá pokračovat desítkami případů, kdy soud „podržel“, či naopak „podtrhnul“ autoritu Parlamentu ČR, ať už z věcných, nebo, a to možná častěji, z formálních důvodů.

Spravedlnost, přirozené a pozitivní právo

Kromě kauz s velkým K ale nesmíme zapomínat ani na rozhodnutí ÚS, jež měla bezprostřední význam jen pro omezený okruh osob. A přece právě ona přispívají k posilování, nebo naopak k oslabování pocitu spravedlnosti, který je důležitým předpokladem pro společenskou soudržnost.

Aby si ÚS zachoval svou autoritu a dostál své roli i v těžké situaci, kdy bude rozhodovat řadu citlivých kauz, musí mít patřičné složení. Především musí odrážet různost pohledů na filozofii práva a právní předpisy, na to, zda mají zákony být spíše obecné a univerzální, nebo naopak spíše konkrétní, podrobné a specializované. Jinými slovy, musí odrážet pluralitu mezi příznivci přirozeného práva a právními pozitivisty. A přeneseně i pluralitu názorů společnosti na stát a regulaci.

Jásot na Hradě i pískot z Václaváku. Jak to, že si Fialova vláda drží stejnou podporu jako ve volbách?

Významná část české společnosti nadšeně neslavila Pavlovu inauguraci, ale ani nedemonstrovala na Václaváku. A právě ta může rozhodnout, na kterou stranu se překlopí převaha v boji vládní koalice a opozice.

Významná část české společnosti nadšeně neslavila Pavlovu inauguraci, ale ani nedemonstrovala na Václaváku. A právě ta může rozhodnout, na kterou stranu se překlopí převaha v boji vládní koalice a opozice.

Za kvalitní a vyvážené složení ÚS nesou odpovědnost prezident, který soudce jmenuje, a Senát, jenž je schvaluje. Prvním předpokladem je proto nalezení společné noty mezi hlavou státu a senátory. Expremiér Babiš tvrdí, že se nový prezident hravě dohodne se senátory a výsledkem bude „provládní“ Ústavní soud.

To však vůbec není jisté. Složení senátorských klubů, včetně těch „provládních“, naopak nasvědčuje tomu, že to nový prezident rozhodně nebude mít jednoduché. Kluby ODS a TOP 09, STAN i klub SEN 21 a Piráti mají ve svých řadách mnoho individualit, které se budou rozhodovat velmi nezávisle. A mnohé asi dost nevyzpytatelně.

Na tahu je prezident

Je dobře, že Pavel již zveřejnil svou představu postupu v té části, kterou neupravuje ústava a kde v minulých letech převládaly libovůle a nepřehlednost. Nebo přímo svévole. Petr Pavel pro tuto příležitost najmenuje prezidentský poradní panel v čele s konstitucionalistickou celebritou Janem Kyselou. Dále obešle celkem 23 institucí od soudů přes akademickou sféru až po organizace sdružující jednotlivé právní profese a požádá je o návrhy kandidátů. Z navržených kandidátů pak poradní panel vybere konkrétní jména. Prezident také zdůraznil, že se při výběru hodlá řídit celou řadou profesních a odborných kritérií, věkovou, genderovou, hodnotovou a názorovou vyvážeností.

Postupné jmenování soudců dává prezidentovi možnost dopředu promyslet jednotlivé nominace, tak aby výsledné složení v roce 2025 opravdu představovalo to nejlepší a nejreprezentativnější z možného. Bude to vlastně taková velká šachová partie, při níž je třeba přemýšlet několik tahů dopředu.

Nominační systém se tváří jako vysoce sofistikovaný. Je však otázka, zda není až příliš komplikovaný na to, aby mohl být funkční. Třeba proto, že určitě nebude možné vyhovět všem. Ale i kvůli tomu, že vůbec nejpodstatnějšími kritérii pro výběr soudce musí být kombinace jeho morální bezúhonnosti a životních zkušeností spojená s rozumným pohledem na to, jak vůbec lze regulovat život člověka a společnosti, která se každým dnem dynamicky mění. 

Rychetský: Zavedení přímé volby prezidenta byla osudová chyba. Zrušit ji už nepůjde

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot doufá, že volby byly „bodem obratu“, a vysvětluje, proč je v gratulaci Petru Pavlovi označil za „vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí“

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot doufá, že volby byly „bodem obratu“, a vysvětluje, proč je v gratulaci Petru Pavlovi označil za „vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí“