Sankce a Rusko. Mají dopad na Putina?

EU zavádí kvůli otravě Alexeje Navalného další sankce na Rusko. V nějaké formě platí už od roku 2014, Putinův režim ale zatím výrazně neohrožují.

Sankce a Rusko. Mají dopad na Putina?
Vladimir Putin, ilustrační foto | Shutterstock.com

Na sankčním seznamu EU se objevily nové osoby z ruských silových složek nebo z vnitřního okruhu spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Nemohou cestovat do EU a také jim byl zablokován majetek na území Unie. 

Sankce postihly i Státní vědecko-výzkumný ústav organické chemie a technologie, jenž vyvíjel látku novičok. Francouzský prezident Emmanuel Macron sdělil, že EU musí s Ruskem i nadále vést „náročný“ dialog, ale není možné ignorovat porušování dohod o chemických zbraních. 

Diskuse se vede o smysluplnosti sankcí proti Rusku a jejich dopadech přímo na Putina. Uvaleny byly už v roce 2014 po napadení Krymu, jenž podle mezinárodního práva patří Ukrajině. Samotný šéf Kremlu tvrdí, že ekonomické ztráty – které vyčíslil na 50 miliard dolarů – Ruská federace vykompenzovala.

Pokles ekonomiky

Agentura Bloomberg ztrátu za roky 2014 až 2018 vypočítala na 200 miliard dolarů, jež se projevily poklesem ruského HDP. Část analytiků ale tvrdí, že by ruská ekonomika stejně poklesla kvůli pádu cen ropy a zemního plynu. 

Paul Bruck z moskevské Asociace pro evropské podniky (AEB), která v Rusku zastupuje zahraniční investory, zdůraznil, že další sankce budou mít negativní vliv na ekonomické vztahy mezi EU a Ruskem.

HDP Ruska v miliardách dolarů

Bruck kritizoval sankce z roku 2014, které vyvolaly ruskou odvetu, když Putin zmrazil dovoz potravin. „Negativní dopady dovozního embarga byly pro západní ekonomiku horší než sankce, kterými Západ omezil vývoz speciálních technologií nebo zboží dvojího užití (jež lze použít pro civilní i vojenské účely),“ je přesvědčen Bruck.

Rusko dodává do EU ropu a plyn

Výměna zboží mezi Bruselem a Moskvou dosáhla v roce 2012 rekordního objemu 322 miliard eur, do roku 2016 poklesla o 43 procent na 183 miliard. Loni se pak zvýšila na 232 miliard eur. EU dováží z Ruska hlavně ropu a zemní plyn. Unijní členské země exportují léky, automobilové díly a automobily. 

Vývoz do Ruska byl loni stále o čtvrtinu nižší než v roce 2012, u zemědělských produktů pokles činil 38 procent. Evropa je pro ruský vývoz zásadní, do EU exportuje 42 procent celkového objemu zboží. Unie naopak vyváží do Ruska jen čtyři procenta celkového objemu zboží a služeb.

Na jaře si Putin pochvaloval, že ruští zemědělští producenti museli zapnout mozek a výpadek od evropských firem nahradit. Sankce podle šéfa Kremlu prospěly ruské ekonomice, jež je nyní více diverzifikovaná.

Viceprezident moskevského Centra pro politické technologie Alexej Makarkin ale namítl, že ruské výrobky jsou kvůli chybějící západní konkurenci dražší a nekvalitní. Což nejvíce dopadá na běžné spotřebitele. Dopady sankcí i oslabení rublu snížily kupní sílu ruské populace. 

Propaganda přestává fungovat

Sociologové uvádějí, že běžný Rus už nevnímá ruskou propagandu o „zlém Západu“ jako dříve. Toto téma ve státních médiích přitom stále dominuje. Centrum Levada na začátku roku provedlo průzkum, ze kterého vyplývá, že 42 procent dotázaných chová sympatie k USA a 49 z nich k EU. To je výrazně lepší výsledek než o rok dříve, kdy 25 procent sympatizovalo s USA a 32 procent s EU.

Navíc 67 procent Rusů míní, že by Západ měl být vnímán jako partner a jen 16 procent respondentů jej považuje za soupeře. Socioložka Karina Pipijová připomněla, že nálady vůči Americe i Evropě se dostaly na úroveň před okupací Krymu. Lepší se také vztah k Ukrajině, většina Rusů sousední zemi vnímá pozitivně. 

„Lidé už mají dost zahraničněpolitické konfrontace,“ vysvětlil politolog Makarkin. V tom podle něj západní sankce dosáhly nepřímého úspěchu, i když se nepodařilo dosáhnout toho, že Moskva přestane podporovat separatisty na východě Ukrajiny a vrátí Krym.

Rusko zaostává

Západ docílil něčeho jiného, než byl původní záměr ekonomického tlaku na Kreml. Zvýšil se technologický rozdíl mezi Moskvou na jedné straně a Washingtonem s Bruselem na druhé. Klesly přímé zahraniční investice v Rusku, což má vliv na zaostávání největší země světa.

Ukázalo se také, že na partnerství s Pekingem nemůže Kreml spoléhat. „Protože Čína nechce mít žádné partnery,“ dodal Makarkin. Ekonomický prospěch získaly státy, jež se k sankcím nepřipojily, hlavně Turecko nebo Švýcarsko. Přízeň Kremlu se projevuje i tím, že jejich obyvatelé nemají kvůli covidu zákaz cestovat do Ruska. Týká se to i Tanzanie, kam jezdí bohatí Rusové na lovecké výlety. 

Sankce navíc uspíšily i kroky moskevské centrální banky na zavedení digitálního rublu. Má to být jedno z opatření, jak se ekonomickému tlaku Západu bránit. Digitální měna by měla být méně závislá na kurzu amerického dolaru. Nicméně i ruské ministerstvo financí varovalo před tím, že se digitální měna může zneužít k nezákonným účelům. Spuštění ale nebude dříve než v příštím roce. 

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní