Jeden ze základních pilířů ruské ekonomiky trpí následky války na Ukrajině. Evropa se zbavila většiny dodávek jeho plynu a náhrada je v nedohlednu.
Jeden ze základních pilířů ruské ekonomiky trpí následky války na Ukrajině. Evropa se zbavila většiny dodávek jeho plynu a náhrada je v nedohlednu.
Německá startupová scéna se po útlumu z konce loňského roku opět dostává do kondice. V prvním čtvrtletí roku 2024 tamní startupy totiž vydělaly 3,3 miliardy dolarů, což je meziročně o 300 milionů dolarů více, přičemž celkově nejrychleji rostou projekty zabývající se ochranou klimatu a umělou inteligencí. Podívejte se na tři nejzajímavější, z nichž jeden se loni stal dokonce jednorožcem.
Německá startupová scéna se po útlumu z konce loňského roku opět dostává do kondice. V prvním čtvrtletí roku 2024 tamní startupy totiž vydělaly 3,3 miliardy dolarů, což je meziročně o 300 milionů dolarů více, přičemž celkově nejrychleji rostou projekty zabývající se ochranou klimatu a umělou inteligencí. Podívejte se na tři nejzajímavější, z nichž jeden se loni stal dokonce jednorožcem.
Virtuální realita má velký potenciál – a české VR firmy dobrý zvuk v zahraničí. Jednou z nich je budějovický startup Virtual Lab, který vyvíjí VR aplikace pro zdravotníky, školy nebo sociální služby. „Nejvíc nás ale baví, když přijde někdo zvenku, že o nás slyšel, a chce od nás řešení, které zatím neexistuje,“ říká spolumajitelka startupu Mirka Čejková.
Virtuální realita má velký potenciál – a české VR firmy dobrý zvuk v zahraničí. Jednou z nich je budějovický startup Virtual Lab, který vyvíjí VR aplikace pro zdravotníky, školy nebo sociální služby. „Nejvíc nás ale baví, když přijde někdo zvenku, že o nás slyšel, a chce od nás řešení, které zatím neexistuje,“ říká spolumajitelka startupu Mirka Čejková.
Prominentní ukrajinský velitel chce v rozporu s doporučením Pentagonu posily na východ země.
Nepříznivá zpráva pro obranu Ukrajiny z uplynulého týdne ne a ne odeznít. Oleksandr Syrskyj, nejvyšší ukrajinský generál na východě země, vyzval ke „všem opatřením“ na obranu oblasti v okolí města Kupjansk, kde Rusko hrozí obsazením dalších území. Učinil tak v zjevném rozporu s doporučením Pentagonu; spor mezi oběma spojenci o válečnou strategii tak přetrvává.
Nejvyšší ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj na východě země vyzval k dalšímu posílení na řečeném území. Ruským silám se tam v posledních týdnech podařilo postoupit, zatímco kyjevské síly pomalu postupují v pokračující protiofenzivě na jihu země. Zisky Ruska sice nejsou nijak výrazné, ale přiměly ukrajinské síly k vyčlenění některých jednotek na obranu částí rozlehlé frontové linie, přestože je potřebují jinde.
„Nepřátelské jednotky nadále působí škody dělostřelectvem, minomety a letadly,“ uvedl generál Syrskyj v pátek na Telegramu. „Za těchto podmínek musíme neprodleně přijmout veškerá opatření k posílení naší obrany na ohrožených liniích a postupovat tam, kde je to možné.“
Kyjev a Washington se dostaly do sporu o to, kam by Ukrajina měla nasadit své vojáky podél válečné frontové linie. Debata se dokonce dostala na veřejnost; různí američtí představitelé, především z ministerstva obrany, kladli ukrajinské strategii vinu za relativně pomalý postup protiofenzivy.
Podle argumentace Pentagonu měl Kyjev soustředit rozhodující množství sil na jedné části frontové linie (na jihu země, velí logika věci) a pokusit se tam o průlom. Ukrajinští velitelé se však snaží rozmisťovat jednotky a palebnou sílu mezi východ a jih způsobem, který považují za co nejspravedlivější a nejrovnoměrnější.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v uplynulém týdnu na americkou kritiku reagoval s neobvykle ostře formulovaným nesouhlasem. Řekl, že přesun ukrajinských sil z míst, jako je Kupjansk v Charkovské oblasti, je právě to, čeho se Rusko snaží dosáhnout. „Nevzdáme se Charkova, Donbasu, Pavlohradu ani Dněpru. A to je vše,“ řekl podle ukrajinského listu Pravda na středeční tiskové konferenci. „A ať s tím nepočítá žádný analytik na světě.“
Výroky generála Syrského připomněly, že ačkoli se veřejnost soustřeďuje na protiofenzivu na jihu, ostatní části frontové linie zůstávají nestabilní. „Nepřítel nyní přeskupuje své síly a prostředky a zároveň převádí nově zformované brigády a divize z území Ruska,“ uvedl generál Syrský. „Hlavním cílem Ruska je zvýšit úroveň bojového potenciálu a obnovit aktivní útočné akce.“ Jeho tvrzení o příchodu nových jednotek nebylo možné nezávisle potvrdit.
V posledních týdnech ukrajinští představitelé vyzývali k evakuaci Kupjansku, protože ruské síly se blíží a ostřelování pokračuje daleko za frontovou linií. V sobotu byli podle místních představitelů při ostřelování malé vesnice východně od města zabiti dva civilisté.
Ukrajina získala město zpět z ruské kontroly loni v září poté, co bylo od prvních měsíců války pod okupací, a jeho opětovná ztráta by byla velkou ranou. Zdá se však nepravděpodobné, že by se ruské síly pokusily město znovu dobýt, protože by se tak dostaly do situace, v jaké byly předtím, než byly loni nuceny ustoupit z Chersonu, a držely by město s řekou v zádech a omezenými zásobovacími liniemi.
Ruské síly by se místo toho mohly pokusit zatlačit k řece Oskil, která protéká na sever a na jih, a poté využít vodní cestu jako přirozenou bariéru proti dalším ukrajinským útokům. „Kupjansk již nebude obsazen za žádných okolností,“ uvedl na Telegramu Andrij Besedin, šéf vojenské správy města Kupjansk.
Jaký je důvod neobvyklého vedení strategického sporu přes média (které logicky nahrává ruské straně), není jasné. Víme, že Bidenova administrativa umí využívat cíleného vypouštění informací, například když před začátkem války sdílela s médii údaje o plánovaném datu invaze.
Jedno z možných vysvětlení říká, že si Biden připravuje půdu pro radikální omezení pomoci Ukrajině, k němuž jej budou tlačit blížící se prezidentské volby. Jeho republikánští oponenti (v čele s nejpravděpodobnějším z nich, Donaldem Trumpem) již po takovém kroku volají. Ukrajina také pomalu ztrácí podporu u širší americké veřejnosti, zatímco v Evropě se množí názory o nutnosti vyjednávání mezi oběma stranami konfliktu.
