Putin obětoval Gazprom. Energetickému gigantu hrozí kvůli válce problémy

Gazprom byl v minulých letech zlatým vejcem Kremlu, do Evropy ročně vyvážel 200 miliard kubických metrů plynu. Doba hojnosti je ale kvůli válce na Ukrajině pryč.

Putin obětoval Gazprom. Energetickému gigantu hrozí kvůli válce problémy
Gazprom, ilustrační foto | Shutterstock.com

V únoru 2020 byl ruský plynárenský gigant oceňovanou firmou, o kterou měli zájem investoři v New Yorku. Firma za rok 2019 vykázala obrat ve výši 120 miliard dolarů. V roce 2020, kdy globální ekonomiku zasáhla pandemie covidu, to bylo téměř devadesát miliard dolarů. Společnost z Petrohradu dodávala na evropské trhy téměř 200 miliard kubíků plynu ročně a zdálo se, že nic nemůže zastavit její expanzi na evropský trh.

Manažeři Gazpromu před dvěma lety doufali, že objem produkce plynu zůstane pro evropské zákazníky minimálně stabilní. O dva roky později je ale vše jinak kvůli rozhodnutí Vladimira Putina okupovat Ukrajinu. Akcie po zavedení západních sankcí na londýnské burze propadly z úrovně devíti dolarů za akcii až na jeden dolar a obchodování s nimi bylo zastaveno.

Geopolitické ambice Kremlu stály Gazprom úspěšnou budoucnost na západních trzích. Firma bude přicházet o desítky miliard dolarů ročně zejména kvůli tomu, že byla personálně propojena s kamarády a blízkými spolupracovníky vládce Ruska. Finanční zranitelnost plynárenského obra může zhoršit i vyjednávací pozici s čínskými obchodními partnery. Krátkodobě ale při vysokých cenách plynu zatím největší exportér plynu vydělává. 

Význam Gazpromu bude slábnout

Analytici ale předpokládají, že pozice Gazpromu bude v následujících letech upadat. Okolo roku 2025 by už měly evropský trh zaplavit dodávky zkapalněného plynu z celého světa. Také sankce Západu způsobí, že ruský těžař začne mít problémy v technologické oblasti. Vyšší dodávky na asijské trhy výpadek nevykompenzují.

„Gazprom přichází nejen o obchodní příležitosti, ale také bude tratit ruský stát na daních. Aktivně ničí vlastní trh,“ uvedla analytička z britské společnosti Renaissance Energy Advisors Nadia Kazaková. Ruská společnost už nikdy neobnoví svůj dominantní podíl na evropském trhu. Řadě zemí už přestala dodávat plyn úplně – Bulharsku, Polsku, Pobaltí, Finsku, Nizozemsku a Dánsku.

Do Německa omezila export plynovodem Nord Stream 1 na pětinu, nově postavený Nord Stream 2 je „zmrazen“ německou vládou. Německá část by mohla být dokonce „znárodněna“ a využita pro dovoz zkapalněného plynu do největší evropské ekonomiky. 

V původních plánech však měl Gazprom dodávat stále více plynu nejen do Evropy, ale i na asijské trhy. Před napadením Ukrajiny prodávala ruská firma na evropský trh třetinu veškerého spotřebovaného zemního plynu. Putin pravděpodobně nečekal, že se válka protáhne na několik měsíců a fakticky povede k tomu, že politici v EU už nebudou chtít ruský plyn odebírat. 

Putin nabízí Nord Stream 2

Kazaková ale nepředpokládá, že by Putin omezil dodávky plynu do Evropy úplně. Šéf Kremlu si totiž totální výpadek příjmů z prodeje plynu nemůže dovolit. Že má ruský prezident zájem o prodej, ukazuje i to, že Evropě po setkání s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem nabídl zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Nejistota na trhu ale šponuje ceny plynu v Evropě na historická maxima. I letos by mohl Gazprom inkasovat za prodej plynu do Evropy okolo osmdesáti miliard dolarů.

Energetický analytik z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Ed Chow tvrdí, že Rusko sice může sázet na to, že ukončení války na Ukrajině bude znamenat obnovení dodávek energetických surovin do Evropy, nicméně obchodní vztahy mezi Kremlem a Bruselem jsou navždy narušeny, důvěra je ztracena. 

Reputaci spolehlivého partnera, již si země budovala několik dekád, zničila během pár měsíců. Pro Gazprom evropští odběratelé znamenali sedmdesát procent příjmů za prodaný plyn. Plynárenského obra vede Putinův člověk Alexej Miller, kterého ruský vládce dosadil do čela podniku v roce 2001, rok poté, co se stal prezidentem. 

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpokládá, že ruský export plynu do Evropy klesne do roku 2025 na osmdesát miliard kubických metrů, což je zhruba čtyřicet procent maxima z roku 2018. Samotný Brusel plánuje, že se závislosti na ruském plynu zbaví úplně do roku 2027

I když se Kreml snaží prodat co nejvíce plynu do Číny, komunistická velmoc v červnu zaplatila zhruba čtvrtinu toho, co platí v současnosti Evropané, odhadla britská analytička Kazaková. Energetický poradce řeckého premiéra Nikos Tsafos tvrdí, že asijský trh nikdy nebude tak dominantním odběratelem ruského plynu, jako byla Evropská unie.