Půjčit někomu, kdo nic nevrátí, je ekonomický nesmysl, říká šéf ČMZRB

Municipality hledají cesty, jak do vybraných projektů zapojit soukromý kapitál, tvrdí šéf ČMZRB Jiří Jirásek.

Půjčit někomu, kdo nic nevrátí, je ekonomický nesmysl, říká šéf ČMZRB
V únoru jsme spustili program Covid – Sport, což je záruční schéma pro firmy, které působí v oblasti sportu, říká šéf ČMZRB Jiří Jirásek. | Tomáš Novák týdeník HROT

Tisíce českých malých a středních firem budou kvůli covidové pandemii potřebovat zajistit levné financování. Relativně vysokou pomoc by mohly sehnat prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. „Předpokládáme, že letos zajistíme firmám přístup ke kapitálu v celkové výši padesáti až šedesáti miliard korun,“ říká generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Podpora malých a středních firem je docela široký pojem…

Ano, navíc tady velice často dochází k nepochopení nebo řekněme neodlišování dvou základních způsobů finanční podpory pro malé a střední firmy. První varianta je nenávratnou formou, dotacemi, které firmy využijí pro svůj projekt a nic nevrací. Druhá varianta je návratná forma podpory, která jim umožní půjčit si peníze, které ale musejí vrátit. I proto všude ve světě existují schémata, která zpřístupňují financování pro malé a střední firmy. Většina z těch nástrojů jsou záruky za úvěry a v určité míře i zvýhodněné půjčky. Oba tyto způsoby jsou velice efektivní a ČMZRB je poskytuje již od roku 1992.

Změnila tento přístup covidová pandemie?

V podstatě je naše role platná i pro covidové období, tedy pomoci firmám zpřístupňovat bankovní úvěry. Velice často jsme naráželi na to, že se až tak úplně nerozlišovalo, jestli jde o dotaci, úvěr, nebo záruku. Vždy se hovořilo o tom, zda již klient dostal peníze na účet. Podle toho se pak hodnotilo, jestli podpora funguje, nebo ne. V případě dotací je takový přístup v pořádku. Už ne ale v případě finančních nástrojů, kdy si klient půjčuje peníze. Ty by měl mít na účtu v okamžiku, kdy je reálně potřebuje, nikoli aby si je načerpal dva tři měsíce dopředu. Pak je taková podpora velice efektivní a vy z relativně malého množství peněz můžete podpořit významný počet firem. Navíc můžete podpořit jen ty, které mají schopnost si půjčit, překlenout krizovou situaci, pomoci s jejich rozvojem. Půjčovat někomu, u koho víte, že již nemá schopnost splácet, je ekonomický nesmysl. Tady už se taková záchrana neobejde bez dotace.

Návratná půjčka je mnohem více motivační i pro samotné firmy, na rozdíl od dotace…

Samozřejmě, je to efektivní i z makroekonomického hlediska, protože takové peníze, které jednou alokujete, můžete používat dlouhodobě. Třeba Rakušané mají v přepočtu dvě miliardy eur ještě z dob Marshallova plánu, které od roku 1950 používají na podporu malých a středních firem.

Kolika firmám jste od začátku covidu pomohli?

Loni jsme pomohli firmám získat 51 miliard korun. Díky našim finančním nástrojům si menší část z této sumy půjčily přímo od nás, většinou to ale byly úvěry od komerčních bank s naší zárukou. Z toho covidovou pomoc získalo 6750 klientů v celkové sumě 35 miliard korun.

Kolik klientů není kvůli covidu schopno splácet?

V našich portfoliích se krize nějakým zásadním způsobem neprojevuje. Vše má nějakou setrvačnost, první problémy se budou ukazovat letos.

Jak velké procento firem neschopných splácet očekáváte?

Ono to reflektuje hloubku krize, kterou ještě nejsme schopni předvídat. Covid je nespravedlivý, některým podnikům ublížil, ale je i hodně firem, kterým pandemie naopak hodně pomohla.

Takové podniky ale asi ve vašem portfoliu nenajdeme…

Ale také, protože byla nejistota a firmy si potřebovaly půjčovat. I v okamžiku, kdy se firma loni rozvíjela a potřebovala financovat. Naší rolí je také pomáhat společnostem v tom, aby se z nich staly velké firmy.

Kolik miliard jste schopni pro malé a střední firmy zajistit v letošním roce?

Předpokládáme, že stejně peněz jako loni. Ale zase, také se velice často používá mediální zkratka. U programu Covid III byl schválen zákon o státní záruce, podle které můžeme poskytnout celkové záruky až do výše 500 miliard korun. Toto je strašně důležité, trh má jistotu, že existuje záruční schéma, které bankám odebere část rizika a umožní jim financovat firmy. Číslo je velké, ale ten vlastní trh, kolik banky skutečně úvěrují, je výrazně menší.

O kolik?

Když se podíváte do statistiky ČNB, kolik se ročně poskytne nových úvěrů pro nefinanční instituce, tak jsme někde na úrovni 600 miliard korun. U toho, co dělá ČMZRB, malé a střední firmy do 500 zaměstnanců, bude objem ještě o něco menší. Klíčový pro posuzování úspěšnosti záručních schémat by neměl být objem, ale to, jak se změnilo chování bank, jejich úvěrová aktivita.

Pokud porovnáte, kolik se poskytlo nových úvěrů v roce 2019 a v roce 2020, tak v segmentu do 30 milionů korun došlo k nárůstu ze zhruba 90 miliard na 120 miliard korun. Banky loni úvěrovaly více, z toho my jsme na úrovni nějakých 40 procent trhu. Takže už jen z toho principu je to dostatečné.

Předpokládáme, že letos zajistíme firmám přístup ke kapitálu v celkové výši 50 miliard až 60 miliard korun.

Plánuje ČMZRB pro letošní rok nějaké nové podpůrné programy?

Samozřejmě pokračuje Covid III – záruční schéma s komerčními bankami. Dojde k rozšíření podpory nejen na provoz, ale i na investiční úvěry. V únoru jsme spustili program Covid – Sport, což je záruční schéma pro firmy, které působí v oblasti sportu, mimo jiné i pro lyžařská střediska, tělocvičny a sportovní kluby.

U sportu se ale spíš začíná v mnoha případech jednat o dotace...

Jak kde. Pokud příjemce nemá šanci na úvěr, tak se do programu vůbec nedostane. Je zřejmé, že když máte rok zavřené nějaké fitko, tak je to spíš na dotaci.

Aktuální budou asi cestovní kanceláře, těm pojišťovny ve velkém odmítají poskytnout zákonné pojištění proti úpadku...

Zahájili jsme záruční program Covid – Cestovní kanceláře, kde za ně ručíme v okamžiku, kdy se potřebují zákonně pojistit u pojišťoven. Ty po nich požadují zajištění kolaterálem, to znamená hotovostí, kterou tyto cestovky nemají. Takže pro ně vystavíme záruku, a tím pádem cestovka nemusí dávat pojišťovnám hotovost. Dále připravujeme pro malé firmy program na podporu digitální transformace, záruční schéma, které jim v této oblasti pomůže investovat tak, aby byly dobře připravené do budoucna.

V jaké fázi je další program Rizikový kapitál – IPO Fond, jehož prostřednictvím chcete kapitálově vstupovat do malých a středních firem, které nabídnou své akcie investorům na pražské burze?

Nejprve musí splnit hlavní kritérium programu, že se jedná o malý nebo středně velký podnik. Pokud je takové kritérium splněno, vstoupíme do firmy jako pasivní investor a to znamená, že my budeme kupovat maximálně 30 procent z emise akcií.

Mají firmy zájem?

O programu vědí. Náš program je může povzbudit ke vstupu na burzu. Předpokládáme, že tímto způsobem můžeme podpořit zhruba 20 firem celkovou sumou ve výši 300 milionů korun. Pro nás je to pilotní projekt.

 Už se někdo přihlásil?

Aktuálně jednáme se dvěma zájemci, třeba s úspěšnou firmou, která vyrábí drony.

Spravujete i Národní rozvojový fond, velké banky se podpisem memoranda zavázaly, že do něj „pošlou“ až sedm miliard korun. Už pracuje na konkrétních projektech?

Získali jsme licenci, jsme zapsaní v obchodním rejstříku, budeme mít kompletní představenstvo. Připravují se první dva projekty, které jsou složité a komplexní.

Jaké jsou to projekty?

Nemohu sdělit konkrétní názvy, ale v jednom případě to je projekt z oblasti železniční dopravy a druhý je municipální z oblasti kultury. Pomáháme jednomu z největších českých měst připravit projekt na profinancování stavby kulturní multifunkční haly.

Kolik už tam máte peněz, banky už něco poslaly?

Peníze vloží až v okamžiku, kdy bude zapotřebí profinancovat konkrétní projekty.

Bude o tento druh financování vůbec zájem?

Vnímáme, že v regionech, v municipální oblasti, je už cítit určitá obava, kolik peněz bude k dispozici, myšleno těch klasických dotačních. Municipality hledají cesty, jak do vybraných projektů zapojit soukromý kapitál. Hledají inovativnější cesty, které mají pomoci pokrýt potřeby měst i regionů.

Jak pandemie ovlivnila samotnou ČMZRB?

Určitě nás nakopla k rychlejší digitalizaci. Covid přišel o dva měsíce dříve, než měl. V tu dobu jsme přecházeli na systém, který umožnil pracovat našim lidem z notebooků odkudkoliv. A zrovna když udeřil covid, nám někde na cestě uvázla hlavní zásilka notebooků. Nakonec jsme sehnali vše potřebné a během měsíce jsme přešli do stavu, kdy byla z home officu schopna pracovat celá banka. Teď mohou mimo jiné klienti vše podat elektronicky a do banky přijít osobně jen k podpisu smlouvy. A co je také důležité, lépe jste poznal lidi v bance. Víte, na koho se můžete spolehnout a u koho musíte být opatrnější.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní