Případ kormorán. Kdo zaplatí za způsobené škody?

Největší škody z chráněných živočichů způsobuje kormorán. Resorty a poslanci se přetahují, kdo má za ptáka platit.

Případ kormorán. Kdo zaplatí za způsobené škody?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Od ledna do srpna proplatil stát rybářům, zemědělcům či vlastníkům lesů 75 milionů korun na náhradách za škodu, kterou na jejich majetku způsobili chránění živočichové. Za celý loňský rok to přitom bylo 68 milionů korun, nehledě třeba na rok 2016, kdy dovádění medvěda, vlka, rysa a spol. přišlo erár jen na 20 milionů. 

Z dat ministerstva financí je tedy patrné, že řádění ohrožených druhů nabývá na intenzitě. Zároveň se však ukazuje, že výše zmiňované šelmy jsou v celé věci téměř nevinně. Například tolik omílaných útoků vlka sice v posledních letech přibylo, za letošek má však na kontě jen zlomek škod ve výši 3,5 milionu. Nehledě na medvěda s ubohými 34 tisíci, nebo dokonce losa, který v posledních třech letech nezničil absolutně nic.

Přes 80 procent způsobených škod jde totiž na vrub dvou rybích predátorů. Jednak vydry, především však obávaného kormorána, který přitom už od roku 2013 mezi chráněné druhy ani nepatří. Rybáři, myslivci, úředníci a politici si však se žravým a inteligentním opeřencem už léta nevědí rady. Ještě v prosinci by se proto kormoránem měli zabývat poslanci. Během deseti let už poněkolikáté.

Peníze na další tři roky

Skupina zákonodárců napříč politickým spektrem prosazuje úpravu zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy tak, aby Česko proplácelo škodu za kormorána ve stoprocentní výši i v následujících třech letech. V opačném případě náhrady s 1. lednem skončí. 

To se nelíbí ministerstvu financí ani životního prostředí. Jak už totiž samotný název zákona naznačuje, jde v něm hlavně o škody způsobené chráněnými živočichy. Kormorána však po tlaku rybářů vyškrtl z vyhlášky už před lety někdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Tím se otevřela možnost predátora střílet. Zároveň však rybáři přišli o nárok na kompenzace, a navíc museli platit za odstřely myslivcům. Trefit bystrého ptáka se však ukázalo těžší, než mnozí předpokládali, a redukovat jeho populaci se daří jen pozvolna. 

Ministerstvo zemědělství sice v sezoně 2019/2020 vyplatilo odměnu 500 korun „za zobák“ v 10 054 případech, téměř dvojnásobnou oproti předchozímu období; vedle toho, že k celkovým škodám lze přičíst ještě více než pět milionů na zástřelném, je však odstřelů stále málo a podle předkladatelů návrhu kormorán stále působí rybářům stamilionové ztráty. 

Ptačí proces

Aby ulehčilo rybářům, vzalo ministerstvo zemědělství odměny střelcům před dvěma lety na sebe. A pak také po mezidobí v letech 2014 až 2017 prosadila skupina zákonodárců v čele s Josefem Kottem obnovení výplaty náhrad na nechráněného ptáka na přechodné období tří let. „Přechodné tříleté období umožní nastartovat procesy, které povedou k postupnému snižování predačního tlaku kormorána velkého na obsádky rybníků a rybí společenstva v rybářských revírech,“ prohlásil tehdy předkladatel Kott. 

Dnes říká, že zredukovat populaci lze jedině celoevropskou součinností. „Ovšem chybí jak vůle těch států, kde dochází k hnízdění a množení kormorána velkého, tak také vůle na straně Evropské komise změnit příslušnou unijní legislativu, která umožní výraznější redukci tohoto přemnoženého druhu,“ uvádí Kott. Jako jedinou možnost vidí právě zákon o poskytování náhrad škod způsobených chráněnými živočichy, tedy další prodloužení výplat o tři roky. 

Ministerstvo životního prostředí takové řešení nepovažuje za systémové. „Jako vhodné bychom viděli řešení formou zemědělské podpory ztíženého rybářského hospodaření, podobně jako je tomu už dnes v jiných oblastech zemědělské produkce,“ nastínila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva. V celém sporu jde tedy hlavně o to, z čí kapsy rybářům přilepšit.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Políček bezradné vládě
  • Čistá energie z pracovních lágrů
Objednat nyní