Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Hadí uštknutí jsou v Indii zásadním zdravotním a ekonomickým faktorem. Dlouhodobými následky trpí tři miliony lidí, kteří uštknutí přežili.
Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno zveřejnila globální statistiky hadích uštknutí. Ročně podle jejího odhadu hadi uštknou 4,5 až 5,4 milionu lidí a 81 až 138 tisíc z nich zemře. Čísla to jsou vcelku očekávaná, byť o něco vyšší než předchozí odhady. S mnohem zajímavějšími čísly ovšem paralelně přišel Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) v Seattlu, který se pokusil vůbec poprvé odhadnout, kolik lidí přeživších otravu trpí v Indii – tedy v zemi se zdaleka největším počtem hadích uštknutí na světě – trvalými či dlouhodobými následky.
Indové podle IHME přicházejí každoročně o tři miliony let „zdraví a produktivity“, což se týká především lidí, kteří sice hadí uštknutí přežili (52 tisíc Indů hadi každý rok zahubí), ale utrpěli kvůli němu amputaci, mají poškozené ledviny či devastující zjizvení tkání. To by pro představu ve zhruba 130krát méně lidnaté České republice znamenalo, že přibližně 23 tisíc osob je permanentně vyřazeno z běžného života.
Podle vyjádření Nicka Robertse z IHME pro prestižní vědecký časopis Nature jsou hadí uštknutí stále podceňována, a „nezkoumají se proto se stejnou pečlivostí jako řada jiných (tropických) nemocí“. Ostatně WHO už v roce 2017 označila uštknutí za zanedbávanou tropickou chorobu a loni vyhlásila iniciativu, která by měla do roku 2030 snížit na polovinu počet úmrtí a postižení, která hadi způsobují. Podle Robertse jde však o „ambiciózní“ plán, protože například v Indii klesá počet úmrtí jen velmi pomalu: „Zatím nejsme na dobré cestě.“
Indie je hadími uštknutími proslulá už celá staletí. Nežijí v ní sice ti úplně nejjedovatější suchozemští hadi – tento pochybný primát patří díky taipanovi a pakobře východní Austrálii –, ovšem 60 ze tří stovek indických hadů je prudce jedovatých; navíc Indie patří k zemím s nejvyšší populační hustotou na světě. Tradičně se udává, že naprostou většinu vážných otrav a úmrtí způsobuje v Indii tzv. velká čtyřka (Big Four) hadů, kteří s oblibou vyhledávají kvůli lovu krys a potkanů blízkost lidských obydlí. Jde o bungara modravého, zmiji řetízkovou, zmiji paví a kobru indickou (brejlovce).
