Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Centrální banky budou muset veřejnost přesvědčit, že budou s inflačními tlaky bojovat
Výrazně častěji se mě v posledních měsících laici i profesionálové ptají, jestli očekávám příchod vyšší inflace. K oddálení odpovědi se vždy nejdřív zeptám, co myslí slovem „vyšší“. A abych si v jejich očích udržel zdání tajemného experta, dodám rozvážně, že ty základní otázky bývají často nejtěžší. Třeba co je vlastně inflace a co jsou peníze. Následně odkazuji na poslední období, kdy se mě titíž lidé ptali stejně a mé rozptylování jejich obav z inflace se nakonec ukázalo jako správné. I když mi na začátku nevěřili.
To bylo samozřejmě během velké recese (2008–2009) a po ní, kdy centrální banky začaly masivně uvolňovat měnové podmínky prostřednictvím kvantitativního uvolňování, nulových či záporných úrokových sazeb, devizovými intervencemi apod. I tehdy se zejména ve finančně konzervativních zemích objevovala skoro veřejná hrůza z toho, že mediální klišé „tištění peněz“ znehodnotí úspory kvůli masivní inflaci.
Pro měnového ekonoma bylo nesnadné vysvětlovat, že třeba kvantitativní uvolňování je dominantně tvorbou a přeposíláním kvazipeněz v primárním okruhu – mezi centrálními a komerčními bankami, nikoli v okruhu sekundárním, tedy mezi komerčními bankami a konečnými uživateli peněz. A že zvyšováním bilance centrální banky se přímo zůstatky na účtech firem či domácností nijak nezmění.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
