Počítání sýkorek. Občanská věda nabírá na popularitě

Občanská věda neboli vědecký výzkum prováděný dobrovolníky nevědci zažívá v posledních letech boom.

Počítání sýkorek. Občanská věda nabírá na popularitě
ilustrační foto | Shutterstock.com

Měly vaše děti předminulý víkend za domácí úkol počítat ptáky na krmítku? Pokud ano, i vy jste se zapojili do jednoho z projektů občanské vědy – vědeckých výzkumů, se kterými pomáhá široká veřejnost. 

Projekt Ptačí hodinka, při němž dobrovolníci každoročně na začátku ledna počítají po dobu jedné hodiny ptáky na krmítku, je jedním z vůbec nejpopulárnějších; v letošním roce se podle prvních průběžných výsledků zapojilo 24 tisíc účastníků, kteří napočítali přes půl milionu ptáků. 

„Účast veřejnosti na projektu Ptačí hodinka je naprosto klíčová, bez ní bychom nikdy nenasbírali tolik dat,“ říká hlavní koordinátorka sčítání ptáků na krmítkách Alena Skálová z České společnosti ornitologické. „Celý projekt má dva hlavní cíle – samotný vědecký výzkum, kdy se snažíme zjistit více informací o chování našich přezimujících ptáků. Druhým cílem je propagace ochrany přírody a budování hlubšího vztahu veřejnosti k přírodě,“ dodává.

Stačí foťák a web

Občanská věda není nic nového, nový je snad jen ten jednotící název (anglicky citizen science). „Dobrovolníci a nadšenci se do vědeckého bádání zapojují od nepaměti. V posledních letech ale občanská věda dostává pravidla a s rozvojem moderních technologií zažívá doslova boom,“ říká jeden z koordinátorů CitizienScience.cz Jakub Trojan z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Díky telefonům s kvalitním foťákem a přístupem k internetu být vědcem pozorovatelem nikdy nebylo snazší. „Zapojují se všechny skupiny obyvatel – děti ve školách a zájmových kroužcích, celé rodiny i jednotlivci. Svůj projekt si najde opravdu každý, od dětí až po seniory,“ popisuje Trojan. A dodává: „V Česku jsou nejvíce rozšířené přírodovědné projekty. V zahraničí jsou stejně populární i projekty z humanitních a společenskovědních oborů, které v Česku teprve začínají.“

Trojan s kolegy občanskou vědu v Česku během čtyřletého projektu mapovali a na webu CitizenScience.cz shromáždili přes pět desítek projektů. Přínos těchto projektů pro vědce je velký – občanská věda pomáhá se sběrem dat, jejich analýzou, či dokonce formulováním nových vědeckých poznatků. 

Vyvracení mýtů

Vůbec nejaktivnější organizací je Česká společnost ornitologická, která činnost dobrovolníků využívá v řadě různých projektů již od nepaměti. „Aktivity, kterým dnes říkáme občanská věda, začaly už před mnoha lety v souvislosti s pozorováním a kroužkováním ptáků,“ uvádí Skálová. Díky kroužkování ptáků se například objasnilo, kde ptáci zimují, a vyvrátily se i nejrůznější mýty. „Ve středověku byla například rozšířená představa, že vlaštovky přes zimu přespávají v bahně rybníků, protože lidé si tehdy neuměli vysvětlit, kam na podzim zmizí – vlaštovky se totiž shromažďují na nocovištích v rákosinách u rybníků a jednu noc společně odtáhnou,“ popisuje Skálová dnes již úsměvnou záhadu, kterou v minulosti pomohla vyřešit i činnost amatérských ornitologů. 

Občanská věda má svůj významný podíl i na aktuálních ornitologických výzkumech, které slaví mezinárodní úspěchy: „Nedávno například vyšel již druhý Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, na kterém se významně podíleli laičtí i profesionální ornitologové z Česka,“ říká Jakub Trojan a dodává, že můžeme očekávat i další podobné úspěchy, protože občanská věda celosvětově nabývá na významu i oblibě.

Občanská věda (citizen science)

Vědecký výzkum prováděný neprofesionálními vědci, kteří na dobrovolnické bázi pomáhají vědcům ve smysluplném výzkumu. Projekty občanské vědy v Česku sdružuje iniciativa CitizenScience.cz.

Vyfoť, nahraj, pojmenuj

ilustrační foto
Shutterstock.com

Tak se dá popsat princip přírodovědných mobilních aplikací, které pomáhají s identifikací rostlin, zvířat a hub kolem nás. Celosvětově nejpopulárnější s více než milionem uživatelů je aplikace iNaturalist, za kterou stojí vědci z Kalifornské akademie věd a National Geographic. Ti také pravidelně pořádají soutěže City Nature Challenge, kde spolu soupeří města po celém světě o co největší počet pozorování přírodních rozmanitostí na svém území. 

Mezi soutěžícími nechybíme ani my: Do loňské City Nature Prague se podle statistik zapojilo přes 400 pozorovatelů, kteří provedli téměř deset tisíc pozorování. Na podobném principu jako iNaturalist funguje i ryze česká aplikace BioLog, kde data o výskytu rostlin a živočichů především na území České republiky shromažďuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 

Pozorovatelé hvězd i UFO

ilustrační foto
Shutterstock.com

„Zrovna před chvílí jsem odepisoval jednomu pánovi, který pozoroval bolid – jasný meteor na obloze,“ pohotově odpověděl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR na dotaz, jaká je role občanské vědy v astronomii. Pozorování bolidů je přitom poměrně vzácný jev – je jich jen několik desítek ročně. „Lidé nám hlásí nejrůznější události – od bolidů přes polární záři až po UFO,“ vyjmenovává astronom a jedním dechem dodává, že laická pozorování v meteorické astronomii dnes částečně ztrácejí na významu, protože již existuje síť kamer, které tyto jevy zaznamenávají. 

Laická pozorování ale úspěšně využívá například celosvětový projekt Globe at Night (Země v noci), který organizuje NASA. „Z těchto laických pozorování oblohy se určuje míra světelného znečištění v daném místě. Uživatel si v aplikaci vybere roční období, souhvězdí a zaznačí, které hvězdy pozoruje. Dnes tak máme statisíce pozorovatelských bodů na celém světě,“ uvádí Suchan. 

Lovci pokladů

ilustrační foto
Shutterstock.com

Amatéři se často podílejí i na náhodných archeologických objevech, protože mezi Čechy je velmi populární hledání kovů pomocí detektorů. Koupit si detektor a chodit s ním po polích a lesích totiž může v Česku kdokoli. Cílené hledání archeologických památek je ale nelegální – na to je potřeba speciální povolení, na které většina hledačů nedosáhne. „V jednom článku jsem se snažil zmapovat, kolik takových hledačů vlastně je,“ říká archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna. „Přesné číslo zjistit nelze, ale odhad je, že v Česku je přibližně 30 tisíc jedinců, kteří vlastní detektor. Aktivních ‚detektorářů‘, kteří mají hledání jako pravidelnou volnočasovou aktivitu, budou jednotky tisíc. Z toho ale jen někteří spolupracují s archeology a uvědomují si zásadní dopad nálezů na naše společné kulturní dědictví,“ popisuje archeolog. 

Drtivá většina zásadních nálezů vzácných předmětů za posledních 20 let ovšem pochází právě od amatérských hledačů. „Před několika lety byla takto nalezena například velká bronzová nádoba z doby popelnicových polí, což je doba zhruba 1000 př. n. l. Podobná nádoba s takovou výzdobou u nás dosud nebyla známá,“ uvádí Navrátil jeden příklad unikátního nálezu, který skončil v pardubickém muzeu. Kromě mincí a šperků jsou poměrně časté i nálezy zbraní a dalších nástrojů: „Například na Opavsku se teď nedávno našel meč z doby bronzové,“ doplňuje archeolog.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní