Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Ceny íránských nemovitostí a akcií na teheránské burze rostou jako pominuté. Důvod k optimismu však vypadá jinak.
Muhammad Rezá Mansúrí měl v půli května radostně napilno. Kromě své každodenní práce, rozvážení zboží dodávkou po Teheránu, oběhával úřady, aby si vyřídil poukaz na lepší budoucnost. Bylo jí třeba: zatímco jeho příjem za poslední rok nijak nestoupl, ceny spotřebního zboží vyletěly vzhůru; i nájem platil ve srovnání s loňskem dvojnásobný. Z tohoto zorného úhlu je dnešní Teherán jako Praha na steroidech – jen s tím rozdílem, že v Praze (a dalších světových velkoměstech) zapůsobil covid-19 na ceny nemovitostí jako brzda, kdežto v Teheránu právě naopak.
Na rozdíl od Pražanů má Mansúrí a miliony jeho krajanů želízko v ohni, na němž se hřejí lepší příjmy. Tím želízkem je pár akcií, jež dostal před patnácti lety z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Analogie s českými poměry tím pokračují.
Když se v roce 1979 dostal k moci současný teheránský režim, jako všichni bandité napřed ukradl, co mohl, ovšem říkal tomu znárodnění. Ahmadínežád si bratru o čtvrtstoletí později předsevzal, že dostane miliony obyvatel své země z chudoby. Nechal za tím účelem sestrojit program nazvaný „akcie spravedlnosti“. Na padesát milionů Íránců mělo obdržet akcie asi tisícovky státních podniků na principu velmi podobném kuponové privatizaci, jež předtím skončila se smíšenými výsledky v Československu a katastrofálním chaosem v Rusku.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
