Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Duchovní vůdce ruské pravoslavné církve a velký Putinův podporovatel, patriarcha Kirill, označil válku na Ukrajině za spravedlivou odplatu za „vyhlazování“ Rusů v Donbasu. V pravoslavné církvi způsobil rozkol.
Žehnání válkám od zástupců církve není v dějinách výjimečným fenoménem. A v putinovském Rusku se stalo přímo jedním z atributů národní identity. Hlavním představitelem Ruské pravoslavné církve je patriarcha Kirill, jenž je znám svým blízkým vztahem s ruským prezidentem. Ve funkci je od roku 2009. V éře Sovětského svazu údajně spolupracoval s KGB, v minulosti podpořil ve funkcích Fidela Castra i Alexandra Lukašenka, o Putinově vládě pak hovořil v roce 2012 jako o „Božím zázraku“.
Agresivní válku vedenou Ruskem, jež se po prvotním nezdaru zadrhla a je doprovázena zvýšenou brutalitou vůči civilistům, včetně bombardování porodnic, školek a škol, moskevský patriarcha neodsoudil. Naopak, vítá ji jako součást „boje proti hříchu a liberálnímu Západu“, jenž je v ruské společnosti vnímán jako úpadková forma společenského zřízení. I proto duchovní vůdce východního křesťanstva v minulosti kritizoval například pochody homosexuálů a dalších menšin v západních metropolích.
Jeho fanatická podpora ruské agrese (protipólem je papež František, který naopak vyzývá k ukončení bojů) ale nyní dokázala rozštěpit různé skupiny v jinak relativně jednotné pravoslavné církvi. Od Kirilla nyní dávají pochopitelně ruce pryč ukrajinští představitelé pravoslavného křesťanského učení. Ve veřejných kázáních už vyjádřili vůli osvobodit se od moskevského „duchovního diktátu“. A to i ti, kteří Kirilla ještě po anexi Krymu podporovali.
Moskevský patriarcha ve svém kázání 6. března před začátkem pravoslavného půstu zopakoval tvrzení ruské propagandy, že se Ukrajina podílela na genocidě Rusů v Donbasu na východě země, kde separatisté za podpory Kremlu vedou už od roku 2014 boje za odtržení. Nezmínil se přitom vůbec o bombardování civilních objektů po celé Ukrajině nebo o ruské invazi na dalších místech nezávislé země. „Vstoupili jsme do boje, který nemá význam fyzický, ale metafyzický,“ řekl mimo jiné.
Lidé v oblasti Donbasu podle jeho slov trpí, protože odmítají přijmout takzvané hodnoty, které nabízejí ti, kdo si „nárokují světovou moc“. Kromě kritiky homosexuality hovořil rovněž o „nadměrném konzumu“ západní společnosti.
Pravoslavní věřící na Ukrajině jsou posledními výroky Kirilla doslova zděšeni. Moskevský patriarcha tradičně požívá velké vážnosti a kritika jeho úřadu je v pravoslavné církvi výjimečná. Nyní se ale situace dramaticky mění, uvedla agentura AP.
Už v letech 2018 až 2019 vznikla v Kyjevě Pravoslavná církev Ukrajiny, jež nechce mít s ruskou církví nic společného. I přesto zůstávala moskevskému patriarchovi řada kněží, mnichů i věřících loajální. Válka nyní ale tyto poměry převrátila vzhůru nohama.
Biskupové v ukrajinské církvi povolili kněžím, aby ve svých veřejných modlitbách nepřipomínali patriarchu Kirilla, což je pro věřící zásadní změna. Až patnáct ukrajinských diecézí povolilo vynechání jeho jména.
Mluvčí ukrajinské pravoslavné církve Mykola Danilevič potvrdil, že kněží patriarchu Kirilla při svých bohoslužbách nezmiňují. Důvodem je to, že nehovoří o „zrádné invazi“ na Ukrajinu. Danilevič kritizuje zejména skutečnost, že z jeho úst neslyšeli věřící výzvu k zastavení válečného šílenství.
Cyril Hovorun, profesor ekumenismu a mezinárodních vztahů na University College Stockholm, míní, že Kirill žije ve zlaté kleci. Za podporu Putina a jeho politiky platí vysokou cenu a nemůže svobodně vystoupit proti válce, i kdyby chtěl. „Je to naprosto nesvobodná postava, která musí věrně následovat oficiální politiku,“ prohlásil.
Také zástupci pravoslavné církve ve Spojených státech nechápou, jak může moskevský duchovní ospravedlňovat invazi a vraždění nevinných lidí. Pokud by Rusko nakonec Ukrajinu obsadilo, duchovní, kteří kritizovali Kirilla, mohou být odstraněni, varoval John Burgess, profesor teologického semináře v Pittsburghu, jenž se zabývá pravoslavím v současném Rusku.
Od moskevského vedení se distancovala rovněž Ruská pravoslavná církev v Amsterodamu. Chce být přiřazena ke konstantinopolskému patriarchátu, větvi pravoslavné církve se sídlem v Istanbulu.
