Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Čínská věda dohání – a podle jednoho žebříčku dokonce už předehnala – tu americkou. Má to své důsledky. V některých zemích je Čína už dnes hlavním dodavatelem vědy, vyššího vzdělání a „pokroku“.
Před pouhým půlstoletím zuřila v Číně kulturní revoluce. Vysoké školy byly zavřené a vědci s učiteli – označovaní za „smradlavou starou devátou“ společenskou kategorii – dokazovali kápům v převýchovných táborech, jak to umějí s lopatou a koštětem. Řadu elitních čínských vědců umlátili Maovi rudí gardisté k smrti nebo dohnali k sebevraždě.
Ty doby jsou dávno pryč. Těsně předtím, než se Maův nástupce Si Ťin-pching stal opět (a zřejmě napořád) generálním tajemníkem strany, označil ve svém sjezdovém projevu vědu a techniku za „naši hlavní výrobní sílu“ a inovace „za hlavní hnací sílu růstu“.
A schválně si zkuste tipnout, kolikrát se v závěrečné zprávě ze sjezdu objevila slova „věda“ a „technologie“. Přesně čtyřiačtyřicetkrát. Na minulém sjezdu v roce 2017 to bylo sedmnáctkrát a o pět let dříve šestnáctkrát. Spočítal to Ťing Čchien, šéf amerického think-tanku Asia Society Policy Institute’s Center for China Analysis.
Důraz na vědu Číně zatím vychází. Ještě před dvaceti lety neznamenala v této oblasti vůbec nic a krčila se až v druhé desítce žebříčků srovnávajících vědecké výkony jednotlivých států. Nyní je všechno jinak. V počtu podaných patentových přihlášek i publikovaných vědeckých článků předběhla Čína Spojené státy už dávno.
Často přitom bodovala spíš kvantitou než kvalitou. Z aktuálních žebříčků ovšem plyne, že se Čína dosud suverénní Americe velmi přiblížila, případně ji dokonce předehnala, rovněž v provozování skutečně kvalitní vědy.
Čínská technologická dominance je patrná po celém světě a z některých – hlavně chudých – států Asie a Afriky už Číňané úspěšně vytlačili dosud bezkonkurenční vliv Západu a stali se největšími tamními dodavateli vyššího vzdělání, vědy a „pokroku“ vůbec.
Hezky to pro časopis Nature vystihl prezident Pákistánské akademie věd Qasim Jan. „Moje generace si dělala doktoráty hlavně ve Velké Británii a v USA,“ poznamenal někdejší absolvent geologie na londýnské King’s College. A dodal: „Naši nástupci budou jiní. Až my odejdeme, většina jejich vazeb bude na Čínu.“
