Už v roce 2016 předstihla Čína Spojené státy a stala se lídrem v počtu publikovaných vědeckých článků. Kritici nejlidnatější zemi světa poté vyčítali, že ve vědě upřednostňuje kvantitu před kvalitou, čemuž napomáhala i – dnes postupně odbourávaná – politika odměňovat čínské vědce za publikování jakéhokoli článku bez ohledu na to, jaký je. Japonský Národní institut pro vědeckou a technologickou politiku (NISTEP) ovšem spočítal, že se Čína mimořádně zlepšila i na poli skutečně kvalitní vědy.
Řečený NISTEP nezahrnul do své statistiky všechny články, ale jen ty nejlepší z nejlepších – konkrétně jedno procento článků, které vědci ve svých pracích nejčastěji citují (těžko zpochybnitelná známka kvality), a vyšlo mu, že i v tomto ohledu už Čína nechala Spojené státy těsně za sebou.
Z jeho statistiky nejcitovanějších článků za roky 2018 až 2020 plyne, že na zástupce čínských vědeckých institucí připadá 27,2 procenta z nich, kdežto na jejich americké protějšky jen 24,9 procenta. Informoval o tom na svém webu časopis Science.
V rámci spravedlnosti je však třeba dodat, že Číňané zatím vítězí jen podle metodiky, kdy se kredit za sepsání článku poměrně dělí („fractional counting“) – pokud se například na sepsání citovaného článku podílely dvě německé a tři francouzské instituce, přičte se Německu čtyřicet procent zásluh, kdežto Francii šedesát procent. V případě, že se jednoduše sčítá jen to, na kolika nejcitovanějších článcích se – bez ohledu na početní zastoupení – podílely instituce z té které země, vítězí stále Američané.
O jednoznačné a nezpochybnitelné vítězství proto zatím nejde, ovšem o příslib, že se tak již brzy stane, nepochybně ano. Čínská věda šla v posledních letech razantně nahoru. Ještě na začátku století se tamní vědci pohybovali až ve druhé desítce podobných žebříčků, nyní se se Spojenými státy přetahují o první místo. USA vynakládají na výzkum vyšší finanční prostředky než Čína, ta je však předstihla například v počtu podaných patentových přihlášek.
