Německá elektrická síť narazila na strop. Oranienburg u Berlína nedovoluje nové přípojky

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Celý článek
0

Čínský postrach automobilek chce dominovat i vlakům a zelené energetice

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Celý článek
0

Prodloužená ruka Číňanů. Nová zjištění jsou pro TikTok zdrcující

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Celý článek
0

Neděkujeme, odcházíme. Z Ruska utekla už polovina zahraničních firem

Více než tisícovka z celkových dvou tisíc zahraničních firem už z Ruska odešla, další jsou „jednou nohou“ pryč. Více než čtvrtina ale stažení zatím neplánuje.

Neděkujeme, odcházíme. Z Ruska utekla už polovina zahraničních firem
ilustrační foto | Profimedia.cz

Počet zahraničních firem, které opouštějí Rusko, se postupně dál zvyšuje. Na konci května jich tento východní trh opustila už více než tisícovka, tedy více než polovina původního celkového počtu. Tvrdí to studie Kyjevské ekonomické školy, která pravidelně analyzuje dopady vládních i dobrovolných sankcí na byznys.

Celkem napočítali 2065 společností z ciziny, které v Rusku ještě na konci února provozovaly byznys. Kvůli sankcím, tlaku zákazníků či dobrovolně, na protest proti ruské agresi, jich za sto dní války opustilo ruský trh 1037. Pro lepší představu, o jak velký byznys přicházejí: celkem tyto společnosti loni v Rusku utržily na 32,5 miliardy dolarů a jejich kapitál činil 19,9 miliardy. 

Ruské válečné zločiny ale ani během tří měsíců nezanedbatelnou část firem od obchodování na Východě neodradily. Celkem 438 podniků alespoň částečně byznys omezilo. Dalších 590 (tedy zhruba 29 procent z celkového počtu) ale pokračuje v byznysu beze změn a ani neplánuje se v blízké době z Ruska stáhnout.

Ekonomové z Kyjeva analyzují působení západních firem v Rusku podle jednotlivých oborů podnikání a zemí původu. Nejpřísněji se podle nich k ruské agresi postavily společnosti ze Spojených států, Kanady a některých evropských zemí – především Polska, Irska nebo Británie.

Třeba podíl firem z Německa či Francie, které natvrdo zavřely své ruské pobočky, je jen asi třetinový. Vůbec nejvstřícnější jsou k Moskvě z evropských zemí Řecko, ze zbytku světa Čína, Indie nebo Jižní Korea.

Co se oborů týče, největší exodus nastal v případě společností z oblasti informačních technologií, práva nebo sportu. Zůstává naopak více než polovina průmyslových a farmaceutických firem či výrobců nápojů a potravin.