Nacisté, Khmerové, Srbové, Rusové. Genocidu se lidstvu nedaří zastavit

Příklady z moderní historie ukazují, že lidstvo nedokáže zastavit genocidu páchanou v různých částech světa. OSN hrůzným činům jen bezmocně přihlíží.

Nacisté, Khmerové, Srbové, Rusové. Genocidu se lidstvu nedaří zastavit
Masový hrob na Ukrajině | foto Shutterstock.com

Světoví politici se neshodnou, zda ruské jednotky na ukrajinském území páchají genocidu, nebo se jedná „pouze“ o válečné zločiny. Každopádně k barbarským činům na civilistech dochází. Objevují se zprávy forenzních patologů o tom, že některé zastřelené ukrajinské ženy, jež skončily v masových hrobech severně od Kyjeva, byly před vraždou znásilněny a jejich těla zohavena k nepoznání.

Genocida se ale těžko dokazuje, jak ukazují případy z nedávné historie. Lidstvo asi nejvíce šokovaly zprávy o holokaustu, kdy nacistické Německo v průběhu několika let druhé světové války vyvraždilo šest milionů evropských Židů. Jako genocida bylo uznáno řádění a vraždění ve Rwandě, kdy bylo během takzvaných sto dní teroru pobito mačetami 800 tisíc Tutsiů a umírněných Hutuů.

Šéf OSN Pan Ki-mun v roce 2014, dvacet let po krvavých událostech, slíbil, že se podobné události nesmějí nikdy opakovat. Přesto OSN a zbytek světa opět jen bezmocně přihlížejí, jak Rusové vyvražďují Ukrajince kvůli tomu, že se Putin v Kremlu rozhodl, že nezávislá Ukrajina nemá právo existovat, a jeho politice aplauduje přes osmdesát procent obyvatel

Kritiku z Ukrajiny schytal i současný generální tajemník OSN António Guterres, jenž se vydal do Moskvy jednat s Putinem bez toho, aby nejprve navštívil Kyjev. Na vlastní oči neviděl, jak se v okolí Kyjeva chovaly ruské vojenské hordy, vyčetl mu prezident Zelenskyj. Guterres doufá, že dokáže zajistit klid zbraní. Jeho návštěvu Moskva využila pro propagandistické tvrzení, že OSN chápe konflikt v souvislostech. 

Právní pojem genocida vznikl ve čtyřicátých letech minulého století, razil jej Raphael Lemkin, polský Žid, jenž od roku 1941 žil ve Spojených státech. Účastnil se příprav norimberského procesu s nacistickými válečnými zločinci. Poté stál za vznikem Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia, jež byla v roce 1948 schválena Valným shromážděním OSN.

Definice genocidy

V úmluvě se genocidou rozumí kterýkoli z níže uvedených činů spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:
a) usmrcení příslušníků takové skupiny;
b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny;
c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení;
d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí;
e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné. 
Zdroj: Wikipedia

Osoby obviněné z genocidy musí být souzeny u mezinárodního soudu nebo tam, kde k aktu genocidy došlo. Poprvé byla vyšetřována až ve Rwandě, kdy Rada bezpečnosti OSN souhlasila s vytvořením mezinárodního trestního soudu. Mezi roky 1994 a 2016 bylo z provádění genocidy obviněno 93 lidí, odsouzeno bylo 62 pachatelů.

Další obvinění přišlo po hromadném zabíjení civilistů v Srebrenici v Bosně a Hercegovině v roce 1995. Bosenskosrbské jednotky vraždily bosenské Muslimy. Metodicky bylo popraveno osm tisíc bosenských mužů a chlapců. OSN byla obviněna z toho, že svou nečinností napomohla k masovým popravám. Za genocidu byl v roce 2017 odsouzen Ratko Mladić. V roce 2021 byl jeho doživotní trest potvrzen odvolacím soudem.

OSN se zapojila do vyšetřování zločinů Rudých Khmerů v Kambodži v letech 1975 až 1979. Pol Potův režim vyvraždil minimálně dva miliony lidí. Vláda Kambodži sice s mezinárodním tribunálem spolupracuje, vyšetřování je ale zdržováno a dosud byli odsouzeni jen tři lidé.

Termín genocida se začíná zpětně uplatňovat i na některé zločiny z minulosti, jako je chování bílých dobyvatelů v Jižní a Severní Americe a vyvražďování původního obyvatelstva, například v Kalifornii v éře zlaté horečky po roce 1848. Jako genocida je označováno i vyvraždění 1,2 milionu Arménů osmanskou říší v roce 1915 nebo násilná sterilizace Ujgurů v Číně po roce 2017. 

K odsouzení viníků je podle právníků nejtěžší prokázat záměr pachatelů, že chtěli provádět genocidu. Její samotná definice bohužel nezabrání tomu, aby se masová zvěrstva na civilním obyvatelstvu opakovala, jak ukazuje i současná situace na Ukrajině, kdy byla v dosud probíhajícím konfliktu zdokumentována jen malá část zločinů.