Na chvíli stará

Cestování v čase pomocí speciálního gerontoobleku je silný zážitek. Pečovatelům, architektům i designerům umožňuje na vlastní kůži zažít, jaké to je být starý.

Na chvíli stará
Gerontooblek umožňuje na vlastní kůži zažít, jaké je to, být starý | Tomáš Novák týdeník HROT

Má první reakce „po zestárnutí“ byla až úsměvně stereotypní: „Prosím?! Co jste říkala?“ Lektorka mě vyzvala, ať se zvednu a jdu se napít, a já ji téměř neslyšela. Speciální rukavice simulují stařecký třes, takže nalít a vypít sklenici vody byl zcela nový zážitek. Podle lektorů jsem se šetřila – nalila jsem si jen půl skleničky a zvládla se nepolít!

A to byl teprve začátek – vyjít schody, zalít rajčata, odemknout dveře a mnoho dalších zcela běžných úkolů stálo mnohem více energie a soustředění. Pomohlo mi, že jsem zvyklá pravidelně sportovat, takže jsem dokázala mnoho omezení kompenzovat jinými svaly a samotné fyzické omezení mi nepřišlo tak hrozné. Zpočátku. 

Život 90
Nabízí široké portfolio služeb seniorům a jejich blízkým s cílem zlepšovat kvalitu jejich života. Krom asistenčních a komunitních služeb spolupracují s lékaři, vědci a dalšími odborníky. Jejich společným mottem je, že stáří není stigma a dá se prožít aktivně a důstojně.

S čím jsem si vůbec nevěděla rady, byla ztráta smyslů – především zraku a sluchu. Speciální brýle mi zprostředkovaly zážitek šedého i zeleného zákalu, diabetickou retinopatii nebo ztrátu centrálního i periferního vidění. Ze sluchátek jsem místo zvuků okolí slyšela pískání (tinitus) nebo šum.

Gerontooblek umožňuje na vlastní kůži zažít, jaké je to, být starý
Tomáš Novák týdeník HROT

Orientovat se v novém prostředí, když vidíte rozmazaně a jen úzkou výseč přímo před sebou, je opravdu výzva; spoustu toho, především pod sebou nebo po stranách, opravdu nevidíte. Když se chcete podívat pod nohy, kam míří váš další krok, musíte se ohnout a to bolí. Za zvukem hlavu jen tak neotočíte, ale musíte se natočit celým tělem. Máte problém zvednout ruce a učesat se, ale to je stejně skoro jedno, protože v zrcadle sotva vidíte svůj obrys, nedosáhnete na hrneček v poličce, to, kdy vám jede tramvaj, si opravdu nepřečtete... A k tomu od lektorů někde slabě z dálky slyšíte: „Narovnejte se, jste hrozně ohnutá. Nešoupejte nohama.“ A jste rádi, že na vás mluví pomalu a zřetelně.Připadala jsem si jako zavřená v krabici, nepatřící do světa kolem, který je plný nástrah, překvapení a zběsile rychle se kolem vás řítí, aspoň pocitově. V realitě jsem ale byla v bezpečí centra organizace ŽIVOT 90, kde jsou na seniory připravení – nemají zrádné prahy, všude mají zábradlí, konce i začátky schodů jsou označené… 

Ztráta smyslů v kombinaci s omezením pohybu dělá z gerontoobleku komplexní zážitek a z podobně postižených seniorů vyrážejících do víru velkoměsta hrdiny.

Jak to využít

Gerontooblek neslouží k pobavení ani k vyvolání úzkosti ze stárnutí. Být alespoň na chvíli v kůži seniorů pomáhá především lidem, kteří o seniory pečují, ale i vývojářům, designerům a architektům. „Díky osobní zkušenosti se dokáží mnohem lépe vcítit do jejich potřeb,“ říká Lucie Rybyšarová, vedoucí Centra aktivního stáří ŽIVOT 90. Spolupracují tak například s vývojáři nových kompenzačních pomůcek nebo architekty, kteří navrhují budovy i úpravy měst přátelštější k seniorům. „Musíme si uvědomit, že současná generace navrhuje a vymýšlí podmínky svého vlastního stáří,“ dodává. 

Designéři díky zkušenostem s gerontooblekem mohou navrhovat kompenzační pomůcky – například hůlky. Architekti zase díky tomu mohou pochopit věci, které by jim normálně vůbec nedošly – třeba kde všude je potřeba zábradlí. Že třeba prosklené schodiště je sice moderní, ale pro seniora nevhodné až děsivé. Že židle má mít opěrky a být dostatečně vysoká a tvrdá (ne jako moderní křesílka, do kterých člověk „zapadne“). Že záchod má být dostatečně velký i vysoký. Že ve městech jsou problém dlouhé úseky bez možnosti usednutí a odpočinku. Že přechody jsou moc dlouhé a bez ostrůvku k odpočinutí a zelená je moc krátká, takže starší lidé nestihnou přejít a je to pro ně obrovský stres...

Gerontooblek
Oblek připomínající jednotky rychlého nasazení má jediný cíl – na vlastní kůži zažít, jaké to je být starý. 
Brýle simulují nejrůznější formy ztráty zraku – šedý i zelený zákal, diabetickou retinopatii, ztrátu centrálního i periferního vidění. 
Sluchátka tlumí okolní zvuky a tedy simulují stařeckou nedoslýchavost. Jako bonus „hrají“ pískání v uších (tinitus) nebo stařecký šum. 
Krční límec omezuje pohyb hlavy. 
• Na velké klouby dostanete ortézy omezující pohyb a simulující osteoartrózu a také závaží, které simuluje svalovou ochablost. 
• Na zádech máte páteřák „vylepšený“‎ o kovové bodliny, které bodají do zad a simulují bolest při pohybu, ohýbání, sedání. Nechybí vesta plná závaží omezující pohyb. 
Rukavice, které roztřesou ruce od slabého mravenčení až po třes parkinsoniků.
Speciální boty znehybní kotník a také nemají rovnou podrážku a tedy máte mnohem horší stabilitu a pořád tak trochu balancujete.

Autorka je spolupracovnicí redakce. Působí na Univerzitě Karlově.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání na krátkou práci
Objednat nyní