Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Na burzu skromněji

Dvě americké technologické firmy vstoupily minulý týden na veřejné trhy: Klaviyo (zabývá se automatizací marketingových postupů) a Instacart (kupuje za vás potraviny a doveze vám je domů)

Na burzu skromněji
ilustrační foto | Shutterstock.com

Obě firmy přitom jednaly relativně skromně. Zakladatelé Klaviya firmu původně rozjeli bez rizikového kapitálu a vydělávali. Před samotným vstupem na burzu vybrali od investorů 450 milionů dolarů, použili je (tradičně) k posílení růstu a (netradičně) se vrátili do černých čísel. I proto si mohli ponechat téměř osmdesát procent firmy (a devadesát procent hlasovacích práv), což investoři jinak neradi vidí. V první den obchodování pak cena akcií poskočila o devět procent vzhůru.

Instacart původně skromný být nechtěl, ale jeho šéfové prováhali období velké poptávky po nových technologických burzovních titulech. Spolu s bankou Goldman Sachs, která IPO připravovala, si toho byli vědomi a přizpůsobili se. „Nehledali jsme ideální tržní moment,“ řekla šéfová Fidji Simoová.

Po odečtení všech nákladů si Instacart ze vstupu (včetně dvanáctiprocentního nárůstu první den obchodování) odnesl sto milionů dolarů za prodej pouze 6,7procentního podílu. Firma si to může dovolit, protože i ona generuje zisk: před vstupem na burzu měla v hotovosti 1,8 miliardy dolarů. Jako by se do kšeftu s digitálními firmami vkrádala dávka realismu. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit