Mzdy a práce

Vychází to skoro biblicky přesně. Po letech tučných opět přišel hubený rok.

Naposledy to bylo v roce 2013, kdy průměrná hrubá měsíční mzda nestíhala pokrýt inflaci a reálné mzdy poklesly. V letošním druhém čtvrtletí stoupla nominální hrubá mzda v průměru jen o 0,5 procenta, mezi jednotlivými odvětvími jsou ovšem velké rozdíly a jsou obory, kde reálné mzdy dokonce stouply.

Kde? První, co asi každého napadne, je veřejná správa, vzdělávání a zdravotnictví. Tam se nominální růst pohyboval v rozmezí 5,1 – 5,5 procenta, tedy s rezervou nad inflací. Z tržních odvětví, kde převládá soukromý sektor, to platí jen pro IT a komunikace, energetiku, ale taky pro zemědělství, které zápasilo s akutním nedostatkem zahraničních pracovníků.

Zpracovatelský průmysl, který zaměstnává přes milion lidí, se naopak potýkal s nedostatkem zakázek a přerušením výroby, statisíce lidí byly na odstávce a nominální mzdy v průměru poklesly o 4,9 procenta. To ale pořád není nic ve srovnání s dopady karantény na ubytovací a stravovací a pohostinské služby, kde byl meziroční pokles 11,8 procenta. Po zohlednění cenového vývoje to znamená opravdu nevídaný propad. 

Nezaměstnanost i mzdový pokles ve skutečnosti dost důrazně brzdily různé vládní programy, stát vyplácel podporu nejen zaměstnancům prostřednictvím Antiviru či ošetřovného, ale na rozdíl od minulosti dal ošetřovné i živnostníkům a přiznával jim i částečnou kompenzaci příjmu za výpadky způsobené karanténou. Česko v tom nebylo ani zdaleka ojedinělé – podle odhadů byla na obdobných programech, jako je Antivirus, asi třetina ekonomicky aktivních v pětici největších evropských ekonomik, čili asi 45 milionů lidí (Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Velká Británie), z toho 9 milionů míst představují „zombie džoby“, které by bez podpory zanikly.

Tento rozsah podpory ale nelze udržovat donekonečna. Nezaměstnanost bude růst a mzdy budou minimálně v podnikatelském sektoru letos pod tlakem. Ale pořád u nás bude jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU.

V Česku je totiž pozoruhodný strukturální nesoulad, kdy na jedné straně vzrostla nezaměstnanost na nejvyšší srpnové číslo za poslední tři roky, tj. 279 tisíc lidí (3,8 procenta), ale zároveň úřady práce evidovaly přes 340 tisíc volných pracovních míst. Ale opět platí, že situace není všude stejná – celkově na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,8 uchazeče, ale v okresech Karviná je to 8,5, Sokolov 5,2, Ústí nad Labem 3,9, Děčín 3,6, Bruntál 3,4 a Most 3,3.

Tento seznam okresů, kde jsou s nezaměstnaností dlouhodobé problémy, se taky nemění. Zajímavý bude vývoj v Praze, která vždycky patřila k regionům, kde o práci nebyla nouze, ovšem teď se potýká s výpadkem zahraničního cestovního ruchu, který bude mít jednak delší trvání a jednak obor na sebe váže desítky tisíc pracovních příležitostí. Brzy to ve statistikách uvidíme.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní