Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
Zejména v USA platí řetězce rychlého občerstvení za skutečně levnou variantu stravování. Jenže inflace a všeobecný růst cen tomu udělaly přítrž. Přichází „pouliční válka o zákazníky“, jak tomu říkají v McDonaldu?
V Česku a Evropě mizejí jabloňové sady. Navzdory dotacím i poptávce.
Evropská komise vyšetřuje přidělení dotací na obnovu ovocných sadů třem velkým tuzemským pěstitelům. Celkem 24,5 milionu korun získaly firmy z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše, z Agra Měřín miliardáře Gabriela Večeři a ze skupiny Úsovsko exministra zemědělství Jiřího Milka. Podpora přitom byla určena malým firmám.
Agrárníci se nařčení brání. Podle Milka úřady Úsovsku peníze přikleply navzdory tomu, že se společnost nikdy netajila tím, že je velkou firmou. Mělo se tak stát dříve, než sám nastoupil na ministerstvo. Pochybení tak vidí především na straně českých úřadů a 4,5 milionu korun vrátit nechce.
Úsovsko se proto se svými argumenty obrátilo na Evropskou komisi dopisem, který má týdeník Hrot k dispozici. V něm vedle právních argumentů popisuje ovšem také neveselou situaci českých ovocnářů. Vrácení peněz a případné uzavření kohoutů dalších ovocnářských dotací by znamenaly i konec jablečného podnikání skupiny, která dříve byla největším producentem jablek v Česku. Navzdory dotační podpoře tratila na jablkách za posledních osm let v průměru 4,1 milionu korun ročně, a své jabloňové sady proto zredukovala z 350 na 223 hektarů. „Je to totálně nerentabilní. Škodovka také nevyrábí model, který je ztrátový,“ řekl nedávno v rozhovoru pro týdeník Hrot Jiří Milek.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
