Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Posledních třicet let žijeme pořád ve stínu slávy minulého režimu a užíváme si, že máme elektřinu vždy v jakémkoli množství, říká Radek Jirků ze Sev.en
Sev.en Pavla Tykače je jedním z největších těžařů hnědého uhlí a výrobců „špinavé“ uhelné elektřiny. Není proto divu, že analytik skupiny Radek Jirků varuje před riziky urychleného konce spalování komodity, jako je nezajištěná energetická bezpečnost a hrozba prudkého růstu cen. Jirků lze přesto vnímat jako inovativní tvář společnosti, která se staví vstřícně k obnovitelným zdrojům, a s některými jeho vizemi by jistě souhlasili i protiuhelní aktivisté. Varuje třeba před závislostí na zahraničních dodávkách plynu. Namísto investic do paroplynových elektráren by podle něj měly peníze směřovat spíš do výzkumu a vývoje nových technologií v čele s dlouhodobou akumulací. „Bude strašně důležité být schopen si přes léto nasyslit elektřinu, abychom ji mohli využít v zimě,“ říká.
O budoucnosti uhlí rozhodnou dva faktory. Jeden je politický, politici zkrátka rozhodnou o nějakém datu. S tím však budou spojeny nutné kroky, jak zabezpečit energetickou infrastrukturu tak, aby bylo k dispozici dost elektřiny za rozumnou cenu. Poslední týdny přitom vidíme značné zdražení silové elektřiny. Před rokem dvěma bylo normální koupit si megawatthodinu za 1,5 tisíce korun plus navazující poplatky a daně. Dneska tu samou elektřinu kupujeme za 3,5 tisíce korun. Je vidět, že to ve společnosti začíná rezonovat a vzniká napětí. To dopadá samozřejmě nejen na lidi, ale i na průmysl a celou cenovou politiku od pečení chleba přes večerní svícení až po výrobu aut. Navíc aktuálně nejsme schopni bez uhelných elektráren v zimě přežít.
Ten je daný trhem. V momentě, kdy se provoz uhelných elektráren přestane vyplácet, majitelé je začnou zavírat.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
