Bliknutí v europarlamentu, buďme za něj rádi

Zvláštní vzpoura se odehrála nedávno v Evropském parlamentu, když výbor pro životní prostředí fakticky vystavil stopku zelenému nařízení EU o obnově přírodních ekosystémů. Byl to už třetí výbor, který návrh v podobě dohodnuté ministry pro životní prostředí se stejným výsledkem projednával, a nebylo to proto, že by byl málo radikální, ale přesně naopak.

Europoslanci po sérii pro evropské obyvatelstvo mnohem drastičtějších a nákladnějších dekarbonizačních směrnic náhle zjistili, že jejich legislativa může mít také nějaké nežádoucí dopady. S frakcí Evropských konzervativců a reformistů, jejíž součástí je i ODS, by nyní měli mít dost hlasů pro odmítnutí nařízení i v plénu.

Vadí jim zejména opatření zasahující do zemědělství, jako je vracení toků do původních koryt, a hlavně návrat deseti procent zemědělské půdy přírodě. Je to prozření, že zelená politika zdraží potraviny, jako zdražila energie, nebo jen dočasný předvolební zájem o tradiční voliče lidových stran z venkova?

Podstata není hloupá

To se těžko odhaduje. Zkušenost z Nizozemska, kde protestní hnutí farmářů zválcovalo březnové komunální volby, které zásadně ovlivňují složení horní komory tamního parlamentu, je velmi výmluvná. Šlo o jasný důsledek pokusu konzervativně liberální vlády Marka Rutteho snížit počty zvířat chovaných na holandských farmách a mělo to značný ohlas po celé Evropě.