Ministr na krytí zad

Babiš svého Faltýnka stále potřebuje. Už jenom proto, že právě on nejlépe ví, jak to vlastně všechno bylo.

Ministr na krytí zad
Jaroslav Faltýnek | Profimedia.cz

Andrej Babiš sdělil světu, že Jaroslav Faltýnek na jaře již nebude kandidovat na „dvojku“ ANO. Aféry spojené s fungováním brněnské organizace ANO, kterou Faltýnek jako mnohé jiné zakládal, zasekly své drápy příliš blízko samotného majitele strany. Rozhodnutí o obětování dosud nedotknutelného spojence tak přijít prostě muselo.

Faltýnkova politická kariéra je dlouhá a spletitá. Dlouho a vlastně dodnes se nerozhodl, zda je spíše podnikatel, nebo politik. V roce 1990 stál tehdy sedmadvacetiletý agronom u zrodu Zemědělské strany (ZS), založené představiteli socialistických kolchozů v čele s prominenty z agrokombinátu Slušovice. Cílem ZS bylo brzdit transformaci zemědělství, zachovat monopol družstevních gigantů, zamezit restitucím a privatizaci celého sektoru směřovat do rukou managementu JZD. Tyto cíle se v ničem nelišily od zájmů části privatizátorů v jiných odvětvích, mezi něž patřil i Andrej Babiš. Právě tady se cesty obou mužů poprvé protnuly. 

Mnozí členové ZS, včetně Faltýnka, brzy pochopili, že výtahem k moci bude jiná levicová strana – ČSSD. I nelenili a přestoupili. I díky tomuto impulzu se ČSSD na dlouho stala hegemonem českého a moravského venkova. 

Prostějovský mistr zákulisí 

Faltýnek za ČSSD dlouhé roky zasedal v prostějovském městském zastupitelstvu, radě tohoto hanáckého města a později i v krajském zastupitelstvu. Nestál však o nejvyšší funkce ani o pozice na výsluní. Dával přednost volným rukám k tomu, co uměl a umí nejlépe – budování sítí, obchodování, „zpravodajské“ činnosti a „personalistice“. Každého zná, na každého něco ví, kdekdo mu něco dluží, s kdekým dělal obchody. Je pravým mistrem zákulisních her. Tím uhranul svého budoucího šéfa.

Klíčovým momentem pro dlouhodobý vztah Faltýnka a Babiše se stala šlamastyka okolo Tchecomalt Group. Klasický příklad složité posttransformační struktury podnikatelských subjektů, mezi nimiž se točily peníze, úvěry, zakázky a účelové konkurzy, přivedl Faltýnka na okraj propasti. Zachránil jej  Babiš a jeho nabídka přestupu do své firemní stáje. Z čerstvého čtyřicátníka se tak brzy stal šéf agrární divize Agrofertu a Babišova pravá ruka na rozplétání starých a splétání nových ekonomicko-politických sítí. Pro svého šéfa se tak stal nepostradatelným. Je velice pravděpodobné, že to byl právě on, kdo stál i u Babišova rozhodnutí vstoupit přímo do politiky. 

Vzestup a pád?

V roce 2012 Faltýnek opouští ČSSD a dostává nový úkol – budování vznikajícího Babišova ANO. Jako zručný technolog moci umí to, co je Babišovi cizí, a proto dostává jeho velkou důvěru. Denním chlebem mu zůstává shánění informací a kontaktů, vyjednávání a uzavírání „dealů“.

Po volbách 2013 se Faltýnek mohl stát ministrem, dal však přednost tomu, že Babišovi kryl záda v pozici šéfa poslaneckého klubu. Jeho husarským kouskem bylo zejména udržet pohromadě pytel blech, jímž byl poslanecký klub nové strany složený i z lidí, kteří nebyli dostatečně prověřeni a kteří měli svou hlavu. Dokázal se vypořádat s nimi i se známými tvářemi, které Babišovu uskupení dodávaly legitimitu u části nelevicové veřejnosti. Hrál klíčovou roli v zakládání mnoha regionálních organizací i jejich úspěších ve volbách. Za to byl v roce 2015 odměněn zvolením do funkce prvního místopředsedy ANO, kde vystřídal eurokomisařku Jourovou.

Zlom nastal před volbami 2017, kdy byl spolu se svým šéfem obviněn v kauze Čapí hnízdo. Zřejmě proto zůstal i po jasně vyhraných volbách opět „jen“ šéfem poslanců. Faltýnkův pomalý pád tak paradoxně začal ve chvíli, kdy mohl opravdu naplno ukázat svou sílu. Menšinová vláda hledající parlamentní podporu u komunistů a občas i jinde byla ideální příležitostí dokázat, co umí. Právě moc spojená s touto rolí očividně přerostla Faltýnkovi přes hlavu. V jistém okamžiku evidentně nabyl dojmu, že je nedotknutelný. Nedokázal zkrotit své ego ani ambice svého syna a dopustil, aby jeho blízcí proměnili brněnskou organizaci ANO a některé brněnské městské části v „Palermo“. Zároveň jej dostihla jeho pozice muže na černou práci, k jehož úkolům patří i odklízení politicky nepohodlných. Svými medializovanými botami začal ohrožovat samotného velkého šéfa.

Nenechme se však mýlit, Babiš svého přítele stále potřebuje. Už jenom proto, že právě on nejlépe ví, jak to vlastně všechno bylo. Proto se nedá očekávat, že by Faltýnka odstranil zcela. Jen jej upozadí tam, kde je prostějovskému Všudybylovi stejně nejlépe – do politického zákulisí.  

Autor je politolog a prorektor vysoké školy CEVRO Institut.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Chytrá karanténa pro hloupé lidi
  • A teď Česko zezelená
Objednat nyní