Metnar a turecká elektrárna
Do zamotaného příběhu okolo zfušované turecké elektrárny Adularya je zapleteno hodně osob včetně současného ministra obrany Lubomíra Metnara.
Bude to průšvih, ta elektrárna nebude fungovat, varovali během roku 2016 někteří čeští a slovenští odborníci, podílející se na výstavbě projektu Adularya v Turecku. Varování se dostalo k řadě lidí, mezi něž patřil i tehdejší bezpečnostní ředitel Vítkovic a současný ministr obrany ve vládě Andreje Babiše Lubomír Metnar.
Metnar měl na starost bezpečnostní otázky ve Vítkovicích ovládaných průmyslníkem Janem Světlíkem poměrně dlouho – od srpna 2011 do prosince roku 2017 (s výjimkou roční přestávky, kdy byl náměstkem ministra vnitra). Právě Metnarovi sdělil svá podezření Miroslav Kelnar, který v Turecku působil 18 let jako zástupce Škodaexportu a vládní agentury CzechTrade.
Jenže podle Kelnarova tvrzení Metnar ani jeho nadřízení na jeho informace nijak nereagovali. Promarnil se tím čas, kdy se s problémem dalo ještě něco dělat. Kelnar dodává, že o vadách kotlů musel vědět šéf a hlavní akcionář Vítkovic Jan Světlík, stejně jako další top manažeři. Záruční lhůta na první kotel skončila v dubnu 2017, o pár měsíců později se totéž stalo v případě kotle druhého bloku.
Ministr obrany Lubomír Metnar podle odpovědi na dotazy týdeníku Hrot osobní odpovědnost necítí. „Zakázku Adularya v Turecku realizovala jedna ze společností holdingu, konkrétně Vítkovice Power Engineering. V té jsem nikdy nepůsobil. Vaše dotazy musíte adresovat spíše lidem z jejího vedení. Já byl bezpečnostním ředitelem společnosti Vítkovice, a. s.“ odpověděl Metnar.
Ano, je pravdou, že současný ministr obrany byl v letech 2011 až 2017 bezpečnostním ředitelem Vítkovic, nikoliv dceřiné VPE. Jenže Vítkovice měly holdingovou strukturu a mateřské Vítkovice zajišťovaly řadu činností pro své dceřiné podniky. „Kontrolní orgány Vítkovice, a .s., se podněty pana Kelnara opakovaně zabývaly a zkoumaly je. Tyto informace nebyly nikdy potvrzeny,“ uvedl dále Lubomír Metnar.
Firemní skupina Vítkovice vedená Janem Světlíkem se k projektu na stavbu uhelné elektrárny a dolu nedaleko Ankary dostala v roce 2010. Investorem byla turecká společnost Adularya Energy, která za nejasných okolností získala financování od České exportní banky. Úvěr pojistila státní pojišťovna EGAP. Státu, respektive daňovým poplatníkům, reálně hrozí, že bude muset uhradit nesplacený úvěr ve výši zhruba 12 miliard korun.
Elektrárna byla zdánlivě dokončena v roce 2016, jenže dodnes nefunguje. Pravděpodobným viníkem je rakouská společnost Andritz, která do obou bloků elektrárny dodala nekvalitní kotle. Této části příběhu se web týdeníku Hrot věnoval v textu Když kotel netáhne.
Více se o kauze Adularya se dočtete v Hrotu číslo 14/2020, který je v prodeji od pondělí 10. srpna. Předplatit si ho můžete ZDE.
