Mačety odložit, kanystry nastavit

Jihoamerická Guyana začala těžit ropu. Ze zanedbané britské cukřenky se může stát nový ropný emirát, ale stejně tak mu hrozí venezuelizace.

Mačety odložit, kanystry nastavit
Podobně jako na mnoha místech rozdělují každé volby Guyanu na dva nesmiřitelné tábory, ty guyanské jsou navíc striktně etnicky odlišené. | Profimedia.cz

Když půjde všechno dobře, budou si Guyaňané žít za deset let jako králové. V lednu jejich země začala těžit ropu a zanedlouho může skočit z devatenáctého století rovnou do století jedenadvacátého; cukrovou třtinu a mačety nahradí kanystry s logem ExxonMobil. 

Pokud tedy půjde všechno dobře. A to je v tomto koutě světa krajně nejistá věc. Realistickým scénářem založeným na zkušenostech většiny rozvojových států, které zničehonic vyhrály miliardy v ropné loterii, je velká fiesta a pak příšerná kocovina, která národ srazí ještě hlouběji do bláta. Stačí se podívat do Venezuely.

Zanedbaná cukřenka

Guyana jako by se svými zhruba 800 tisíci obyvatel ani nepatřila do Jižní Ameriky. Je jedinou anglicky mluvící zemí na kontinentu. Se sousední Venezuelou nemá žádné silniční spojení a do Brazílie lze vstoupit jen přes jeden zapomenutý hraniční přechod. Národním sportem tu není fotbal, dokonce ani baseball, nýbrž kriket. To z ní – přes geografickou polohu na pevnině – dělá karibský ostrov. Který ovšem nevábí zahraniční turisty.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit