Německá elektrická síť narazila na strop. Oranienburg u Berlína nedovoluje nové přípojky

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Celý článek
0

Čínský postrach automobilek chce dominovat i vlakům a zelené energetice

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Celý článek
0

Prodloužená ruka Číňanů. Nová zjištění jsou pro TikTok zdrcující

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Celý článek
0

Leninův poslední výstřel

Moskevský puč ze srpna 1991 vystrašil celý svět. Pokus o záchranu Sovětského svazu naštěstí během tří dnů zkrachoval.

Leninův poslední výstřel
Skupinka mladých Moskvanů se snaží 19. srpna 1991 zastavit tank jedoucí do centra města. | Profimedia.cz

Poslední voják sovětských okupačních vojsk zmizel z Československa na konci června 1991. Neuplynuly ani dva měsíce a ráno 19. srpna začaly z Moskvy chodit strach nahánějící zprávy: moci se chopil Státní výbor pro výjimečný stav, sovětský prezident Michail Gorbačov je izolovaný na Krymu a do centra Moskvy se valí tanky.

Krátce poté zveřejnil výbor, v jehož čele stáli iniciátoři puče - šéf KGB Vladimir Krjučkov, sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov a ministr vnitra Boris Pugo -, prohlášení, ve kterém sice chyběla komunistická rétorika, zato bylo plné nacionální a velmocenské nostalgie, s níž o desetiletí později tak skvěle uspěl Putin. Stálo v něm, že se země nachází „v temné a kritické hodině“, že Gorbačovova reforma „uvázla na mrtvém bodě“ a vláda „ztratila důvěru lidu“.

Člověk se z něj dozvěděl také o hroutícím se impériu, „extremistických silách“ trhajících Sovětský svaz zevnitř a ztrátě velmocenské role a důstojnosti: „Ještě včera byl sovětský občan v zahraničí uznáván jako představitel mocného a váženého státu. Nyní bývá považován za cizince druhé kategorie. Často jej provází pohrdání nebo soucit.“ Pučisté tvrdili, že i jim jde o reformy a demokratizaci, ve skutečnosti se ale měly vrátit staré dobré sovětské časy: „Chceme obnovit právo, zákonnost a pořádek, ukončit krveprolití, vyhlásit nemilosrdnou válku kriminalitě.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit