Koronakrize a podnikové IT – co všechno se bude muset změnit?

Společnosti Soitron ve vlastním průzkumu zjišťovala, kam kráčí firemní IT a jakým způsobem jeho směřování ovlivnila letošní pandemie koronaviru. 

Koronakrize a podnikové IT – co všechno se bude muset změnit?
Ondrej Smolár, generální ředitel společnosti Soitron

Jarní koronakrize a s ní spojený přechod na provizorní fungování byla důkladnou prověrkou pro podnikové IT prakticky ve všech firmách. Mnoho společností tato změna vyřadila ze zajetých kolejí. Ti připravení své úsilí naplno zúročili a krize je posunula dál. Ti „nepřipravení“ zase definitivně pochopili, že v krizové době nemohou efektivně fungovat bez alespoň částečné digitalizace a nevyhnou se investicím do nových technologií. 

V rámci průzkumu společnosti Soitron odpovídali zástupci vybraných českých firem na otázky z čistě byznysové oblasti se zaměřením na digitalizaci a předpokládaný vývoj v následujících pěti letech. Cílem bylo zjistit, jaký vliv měla koronavirová krize na podnikové IT a jaké trendy lze očekávat v následujících letech. Průzkum mimo jiné odhalil, že ačkoliv jsou nové IT technologie pro firmy v Česku prioritou, jejich implementace postupuje pomalu. 

Oslabená bezpečnost

Pravděpodobně nejaktuálnějším problémem, kterému firmy budou v brzké budoucnosti čelit, souvisí se zabezpečením firemních údajů a dat. Rostoucí počet možných cílů, nové technické možnosti útočníků a podceňování kybernetických rizik organizacemi vytvářejí nebezpečný „koktejl“, jehož výsledky se dostavují ve formě finančních, materiálních i reputačních škod. 

„Dá se čekat, že v oblasti kybernetické bezpečnosti nás čekají těžké časy. Firmy během pandemie naprosto upozadily řešení kyberbezpečnosti. Přitom ve chvíli, kdy se zaměstnanci hromadně přesouvají na home office je společnost nejzranitelnější. Mít připravený krizový plán a simulované cvičení je nutností pro přežití dalších krizí,“ říká David Dvořák, vedoucí oddělení IT Advisory ve společnosti Soitron.

To, co během krize firmy v rámci bezpečnosti zanedbaly, se nemusí projevit hned. Ve většině případů se tyto bezpečnostní incidenty odhalí až za 214 dní – tak dlouho v průměru trvá odhalení dobře skrytého hackerského útoku. Ačkoliv je bezpečnost pro všechny firmy prioritou, často volí různé způsoby, jak se o tuto oblast postarat a některé zvolené postupy nemusí stačit. Firmy by proto obecně měly učinit zásadní změny přístupu a zaměřit se na aktivní kybernetickou obranu. 

Digitalizace v těsném propojení s živými zaměstnanci

O důležitosti digitalizace a s ní spojenými procesy jako je automatizace nebo nasazení softwarových robotů do firem se dlouho mluvilo ještě před nástupem koronakrize. S krizí vyplynula na povrch závislost na lidském faktoru, kterou musí firmy během 5 let odbourat, pokud chtějí přežít i další podobné situace. 

Pozitivním faktem zůstává, že pandemie donutila společnosti myslet na budoucnost a roboti se v jejich očích stávají účinným nástrojem pro boj s další krizí. COVID-19 dokonce v některých společnostech značně urychlil implementaci nových technologií a z dlouhodobého hlediska tak může přispět k tomu, že české firmy doženou svůj technologický dluh a takříkajíc srovnají krok s dobou. 

„V nejbližší době očekáváme další posilování trendu digitalizace ve většině odvětví lidských činností. Myslím, že svět je nyní pestřejší a pestřejší i zůstane. Fungování firem se možná dost změní. Směřujeme k určitému druhu testu, co všechno digitalizace v nových poměrech dokáže. Dosud jsme totiž jen mluvili o tom, co všechno by mohla dokázat,“ říká Ondrej Smolár, generální ředitel společnosti Soitron.

Podobně jako kterákoliv jiná průmyslová revoluce v minulosti, i trend digitalizace vyvolává v řadě lidí obavy o pracovní místa živých zaměstnanců. Celkem 85 % dotázaných respondentů si myslí, že automatizace postihne nejvíc pokladní. Neznamená to ale, že by pracovní místa z ničeho nic zmizela. Zaměstnanci ve většině případů dostanou šanci věnovat se jiným činnostem v rámci své pracovní náplně nebo se dále vzdělávat a zvyšovat svou specializaci i kvalifikaci.

Tuto myšlenku potvrzují i dotázané firmy. „Robotizaci využíváme v rámci našich skladů, ale chtěli bychom jít ještě dál – přímo na prodejny. Nemáme ale v plánu zaměstnance redukovat, chceme jim práci usnadnit a omezit manuální činnost tak, aby se knihkupci mohli věnovat více zákazníkům. Člověk pro nás stále zůstává důležitým faktorem,“ říká Adam Pýcha, ředitel e-commerce a marketingu ve společnosti Knihy Dobrovský. 

Každý tak trochu „ajťákem“

Už nyní se ostrůvky samoobslužných pokladen dozorované jen jedním či dvěma zaměstnanci pro případ nouze stávají běžným jevem velkých obchodních center. A ačkoliv do 5 let pravděpodobně potkáme u pokladny jen robota, i o ně se někdo musí starat. 

Specialisté se tak mohou stát silně nedostatkovým zbožím. Nedostatek odborníků ruku v ruce s neutuchající automatizací velmi pravděpodobně povedou k nutnosti rozšíření znalostí i u řadových zaměstnanců. Znalost problematiky moderních technologií se již nebude moci omezovat pouze na zaměstnance IT oddělení.

Dalším segmentem trhu, který silně zasáhne automatizace, budou podle všeho call centra. I tady se očekává razantní nasazení nových technologií. I přes plošný přechod na automatizaci však budeme mít stále možnost dovolat se reálnému zaměstnanci, který nám pomůže. Bude mít ale pravděpodobně mnohem širší záběr vědomostí než kdy dříve.  

„Máme vypracovaný plán dopadu probíhající digitalizace a automatizace na fungování větších oddělení. Zejména call centrum a back office čeká transformace, která zvýší hodnotu lidského přístupu. Pro implementaci nových technologií bude zapotřebí i rozšíření vědomostí stávajících zaměstnanců,“ říká Miroslav Havlíček ze společnosti Generali Česká pojišťovna. 

Týdeník hrot

  • Holding do nepohody
  • Ať učí, kdo umí
Objednat nyní