ČNB pokračuje ve snižování sazeb, základní je na 5,25 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.

Celý článek
0

Analýza: Proč je bankovní windfall tax pro státní kasu zklamáním? Pojďme si to rozebrat

Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.

Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.

Celý článek
0

FinFocus: Experti odhalují nejčastější chyby při investování

Kvůli snižování úroků na spořicích účtech lidé čím dál častěji volí ke zhodnocení svých peněz cestu individuálních investic. Ať už to s akciovými kouzly myslíte vážně, nebo je to pro vás zábava, určitě nechcete o své pracně vydělané peníze přijít. Poučte se tedy z nejčastějších chyb, které v naší rubrice FinFocus prozrazují zkušení experti na investice.

Kvůli snižování úroků na spořicích účtech lidé čím dál častěji volí ke zhodnocení svých peněz cestu individuálních investic. Ať už to s akciovými kouzly myslíte vážně, nebo je to pro vás zábava, určitě nechcete o své pracně vydělané peníze přijít. Poučte se tedy z nejčastějších chyb, které v naší rubrice FinFocus prozrazují zkušení experti na investice.

Celý článek
0

Komentář: Vládní balíček je dobalen, chuť utrácet z cizího ale neochladla

Opatření, jimiž vláda chce konsolidovat veřejné finance, nakonec vyznívají celkem nadějně, nebezpečná je ale snaha dále se zadlužovat

Komentář: Vládní balíček je dobalen, chuť utrácet z cizího ale neochladla
Premiér Petr Fiala | foto Profimedia.cz

I maličkost může dnes potěšit člověka, který se nehodlá vzdát názoru, že stát nemá dělat nepřiměřené dluhy. Tou maličkostí je snížení půjčky, kterou si hodlala vzít vláda od Evropské unie v celkové výši 137,4 miliardy korun. Suma schválená proti vůli ministra financí Stanjury, který jako jediný tehdy v červnu hlasoval proti, klesla na posledním jednání vlády na pouhých dvacet miliard. I to je dost peněz, ale potěší to.

Byť je zjevné, že přesvědčení členů vlády, že jsou zde od rozdávání cizích peněz, nijak neochladlo a na naplánované projekty už hledají peníze jinde. V rozpočtu i mimo něj, jak už se nakonec letos děje v případě investic do dálnic a železnic.

Když k tomu přičteme finální koaliční shodu na pozměňovacích návrzích ke konsolidačnímu balíčku, skoro to vede k mírnému optimismu. Kojenecká voda a noviny přesunuté do snížené sazby DPH moc stát nebudou. Ani ponechání části zaměstnaneckých benefitů.

Některé úlevy paradoxně mohou pomoci. Třeba ústupek ve zdanění tabákových výrobků v případě zahřívaného tabáku a tabákových polštářků má smysl, protože už současná cenová úroveň v Česku vede k tomu, že lidé masově nakupují za hranicemi, a výnos daně se tak snižuje. Bohužel nápad nahradit to vyšším zdaněním kořalky nám dá nejspíše šanci přesvědčit se, že to, co zafungovalo u kouření, bude podobně fungovat i u alkoholu. A to v lepším případě. Můžeme totiž jen doufat, že nevzniknou nové metanolové aféry. 

Zábavný je handl s daní z nemovitostí, kde padl původní plán daň zvýšit a to zvýšení učinit příjmem státního rozpočtu, protože jinak jde o příjem obcí. Nyní zůstane veškerý výnos z nemovitostí obcím a stát si těch deset miliard, co mu to mělo nasypat, vezme z takzvaného rozpočtového určení, kdy ze všech důležitých daní dostávají obce a kraje zhruba třetinu.

Obce přitom mají své koeficienty, o něž mohou daň z nemovitostí lokálně zvýšit, ale vyhýbají se tomu jako čert kříži. Normální by bylo standardně obcím ubrat, protože hospodaří se značnými přebytky. Na účtech mají kolem tří set miliard korun. Pochopitelně nerovnoměrně rozložených.

Každopádně vláda mohla nechat obecní zastupitelstva, aby si sama rozhodla, zda peníze potřebují a zvednou koeficienty, tak aby to odpovídalo místním potřebám. Ale takto převzít odpovědnost za příjmy se starostům prostě nechce, a tak musí být za zlou vláda.

Ale budiž. Podstatné nyní je, jak se rozdávační ministři popasují s tím, co v balíčku není. A to je polovička deklarovaných úspor, která má vzniknout seškrtáním dotací. Původní herní plán, že se seškrtají dotace z rozpočtu a pak se to zafinancuje ze zmíněné bruselské půjčky, totiž selhal a teď se bude muset na resortech fakt řezat do masa.

Když se tedy nenajdou jiné půjčky. A že se hledají, o tom nepochybujeme.