Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.
Nestane-li se zázrak, Róbert Fico sestaví a v parlamentu obhájí svou čtvrtou vládu.
Slovenské parlamentní volby táhly více než kdy dříve. Voliče, novináře i mnoho pozorovatelů z Česka. Na hloubkové komentáře bude ještě dost času. Teď se po dlouhé a napínavé volební noci omezme jen na pár vybraných faktů a na ně navazujících krátkých glos.
Róbert Fico zůstává hlavním fenoménem slovenské politické scény. Jasně vyhrál už páté volby ve své politické kariéře. Získal 42 mandátů, a nestane-li se zázrak, sestaví a v parlamentu obhájí i svou čtvrtou vládu.
Nic na tom nemění ani skutečnost, že Fico představuje i nejzásadnější dělicí linii slovenské společnosti. Podle sympatií či naopak antipatií k němu se opět rozhodovalo několik set tisíc voličů.
Prakticky stejně silnou volebně mobilizační linii, jako je ta „ficovská“, tvoří kulturně-hodnotové otázky, které do politické arény vnášejí sami politici. Na nich se přitom dá snadno vykonstruovat naprosto falešný obrázek soupeře. A to nejlépe dokáže právě Fico.
Aby Směr uspěl, musel na poslední chvíli vysát své nejbližší sousedy na politické scéně. Na rozdíl od Babiše v roce 2021 se mu to podařilo tak šikovně, že zahubil nechtěnou Republiku a nechal přežít přijatelnější Slovenskou národní stranu.
Tím, kdo však podle očekávání rozhodne povolební situaci, bude Hlas – Sociální demokracie a její lídr Peter Pellegrini. Znovu zradit Fica pro něj bude mimořádně těžké, neboť uvnitř vedení stojí za spoluprací se Směrem daleko více lidí a sám Pellegrini v posledních dnech několikrát opakoval, že je mu Směr bližší než kterákoli jiná formace. A to mu nakonec zachránilo velmi přijatelný výsledek a solidních 27 mandátů. Přece tu ale zůstává jedna naděje pro odpůrce Fica, totiž Pellegriniho ambice. A ty sahají úplně nejvýše – k premiérskému, ale ještě lépe k prezidentskému křeslu. Půjde s tím, kdo mu jej zajistí.
Adekvátně všemu výše řečenému se slovenská politická scéna opět vzdálila od klasického soupeření levice s pravicí v sociálních a ekonomických otázkách, což poněkud zaráží v situaci, v níž se sousední země nachází. Zatímco hledání autentické levice je obtížné, hledání autentické pravice je naprosto marné.
Progresivní Slovensko zaznamenalo velmi dobrý výsledek. Kdo by ještě před půlrokem čekal 32 mandátů. Šimečka a spol. se také znovu poučili. Už od minule vědí, že nemají věřit exit pollům. Teď navíc vědí, že vyhrát volby jen díky dvěma největším městům a jejich okolí prostě nejde.
Psí kusy politiků mohou vést k úspěchu, jsou-li součástí příběhu, který je uvěřitelný a akceptovatelný alespoň pro část společnosti. Důkazem je Igor Matovič a jeho zmrtvýchvstání v závěru kampaně. Takový přístup má ale i své limity, zvláště není-li vysvětlitelný ani skalním voličům. Exemplárním příkladem je velký krach Borise Kollára a jeho obskurního uskupení Sme rodina.
Na Slovensku jsou možné i jiné důležité návraty. Ukázalo to Křesťanskodemokratické hnutí, které se vrací po sedmi letech a dvojích neúspěšných volbách. A také SNS, která minule vypadla už potřetí a teď se znovu dokázala vrátit.
Ve slovenském parlamentu opět nebudou mít zastoupení maďarské strany. Nově vzniklá Aliance zůstala za jeho branami jen o pár tisíc hlasů. A nebude je tam mít ani radikální Republika. Hodně si oddechl nejen Fico, ale i velká část Slovenska a s ním i kus Evropy.
Pod hranicí pro vstup do parlamentu skončilo osmnáct stran a koalic. Propadlo tak více než šestnáct procent hlasů, což je jen o málo méně než v minulých českých sněmovních volbách.
K volbám přišel rekordní počet voličů od zlomového roku 1998, což platí prakticky pro všechny části Slovenska a také pro hlasy odevzdané poštou. Ačkoli však mnohé komentáře předpokládaly, že takový nárůst pomůže progresivistům, spoustu „nových“ voličů získal i Směr a různé jiné strany.
Voliči svou účastí pěkně zamotali hlavu slovenským volebním orgánům, které sčítaly a zpracovávaly výsledky neadekvátně roku 2023, když větší rychlost nezajistily ani digitalizační změny, jež proběhly v posledních měsících.
Ještě většími „babráky“ jsou ovšem slovenské agentury tvořící exit polly. Jak Median, pracující pro veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovensko, tak zejména Focus, tvořící pro TV Markíza, se vůbec netrefily. Druhá jmenovaná agentura se v případě Progresivního Slovenska sekla skoro o třetinu. Pro to není žádná omluva.
A konečně: „První“ kolo voleb rozhodli voliči, finální „druhé“ kolo, tedy povolební jednání, rozhodnou politici a politické strany. A ti už na Slovensku mnohokrát ukázali, že umějí překvapit. Takže to rozhodně stojí za to dále sledovat.
