Klima a rasismus. Na nejteplejších místech USA žijí chudí a barevní

Lidé s nízkými příjmy a jiné než bílé rasy jsou více dotčeni klimatickou změnou, protože žijí v oblastech, kde panují vyšší teploty. Platí to zejména pro americké městské aglomerace.

Klima a rasismus. Na nejteplejších místech USA žijí chudí a barevní
Chudoba v USA, ilustrační foto | Gregory E. Clifford / Shutterstock.com

Dopady globálního oteplování mají i rasovou rovinu. V tomto duchu by se zjednodušeně mohlo interpretovat několik amerických výzkumů, jež mapují, jak se globální změna klimatu promítá do životů konkrétních skupin obyvatelstva. 

Tam, kde panují vyšší průměrné teploty, žijí většinou chudí lidé. V případě Spojených států to znamená skupiny obyvatel, v jejichž žilách koluje minimum krve bílých Evropanů. V nejteplejších městských čtvrtích Spojených států žijí hlavně barevní Američané, napsal web E&E News

To vede k tomu, že i jejich zdravotní stav ovlivňují změny klimatu a tento trend bude zesilovat. Studie byly prezentovány na výroční schůzi Americké geofyzikální unie. „Rozdíly v expozici městského tepla jsou přímým důsledkem městského plánování a environmentálního rasismu,“ zdůraznila Angel Hsuová ze Severokarolínské univerzity, jež se specializuje na environmentální politiku a je autorkou jedné z analýz.

Máme důkazy

„Nyní máme důkazy a kvantitativní údaje, které ukazují, že tyto vzorce se neliší od případových studií nebo neoficiálních důkazů. Ve skutečnosti jsou rozšířené,“ dodala. Právě místa, kde vzniká efekt městského tepelného ostrova – rozpálený beton budov a okolí bez zeleně –, znamenají také chudší čtvrť. Rozdíl může být i více než jeden stupeň Celsia. 

Hsuová analyzovala 175 měst z celých Spojených států, kde žije minimálně 250 tisíc lidí. Porovnávala data o letních teplotách, demografické údaje včetně rasy, etnického původu a příjmů, jež běžně poskytují americké statistiky. V 97 procentech případů žili barevní Američané v teplejších čtvrtích než bílí obyvatelé měst. V průměru byl rozdíl jeden stupeň Celsia. V 94 procentech platil tento fenomén i pro domácnosti s příjmy na hranici chudoby. 

Další studie se zaměřila na čtyři stovky okresů napříč celou Amerikou. Závěry jsou podobné. Obyvatelé s nejnižšími příjmy jsou vystaveni vyšším teplotám v 80 procentech okresů. I při stejné úrovni příjmů na tom byli bílí Američané lépe než obyvatelstvo jiných ras a etnik.

Susanne Benzová z Kalifornské univerzity v San Diegu, která studii vedla, vysvětlila, že to je způsobeno hlavně tím, že chudší čtvrti mají vyšší hustotu zalidnění, a tím pádem i méně vegetace okolo domů. Vyšší hustota urbanizace vede k tomu, že v létě dosahují teploty vyšších hodnot.

Historické kořeny

Tento stav má kořeny v historii. Výstavba se v chudších čtvrtích rozvíjela historicky jinak než v případě vilových čtvrtí pro bohatší Američany a docházelo k „rezidenční segregaci“. Bylo to způsobeno financováním bydlení, které bylo zakázáno v roce 1968. Banky neposkytovaly hypotéky na vlastní bydlení tam, kde žila ve větším množství etnická minorita. 

Třetí studie z pěti měst ve Virginii ukázala, že některé čtvrti jsou teplejší než ostatní už od 80. let minulého století. Od té doby se tento stav nezměnil. Rozdíly přetrvávají v dotčených komunitách celá desetiletí, uvedla Allison Grantová z Univerzity Mary Washingtonové (škola je pojmenována po matce George Washingtona – pozn. red.) ve městě Fredericksburg ve Virginii. 

Oblíbený environmentální rasismus

Fenomén environmentálního rasismu se stává oblíbeným nástrojem, jak zkoumat dopady klimatické změny v americké společnosti, zejména v důsledku stoupajících teplot ve městech posledních let. Letos v lednu byla v časopisu Climate uveřejněna studie, jež dospěla k obdobným závěrům. 

Hsuová se podílela také na práci zveřejněné loni v září v časopise Environmental Research Letters, jež analyzovala data v různých čtvrtích ve 25 městech po celém světě. Ve třech čtvrtinách případů panuje větší teplo tam, kde žijí chudší lidé, než na místech, kde žije bohatší obyvatelstvo.

Dlouhodobé působení vyšších teplot vede k větší míře předčasných úmrtí vlivem tepelného stresu na lidský organismus. Tepelné ostrovy ve městech to zhoršují tím, že teplota ani v noci neklesá. Vedení měst by mělo zajistit odpovídající politiku a na tento fenomén reagovat, uvedli autoři studie. Hlavně tím, že se v chudších čtvrtích bude vysazovat více zeleně.

Nemoci, které souvisí s vysokými teplotami, vedou ročně v USA k několika stovkám úmrtí a tento trend má zesilovat. Kromě vysazování stromů a zelených ploch se uvažuje také o instalaci reflexních povrchů na střechy nebo silnice, jež pomáhají odrážet sluneční světlo. Další možností je úprava architektonických prvků, která zajistí více stínu na chodnících a silnicích. Klade se rovněž důraz na podporu hromadné dopravy, jež sníží dopravní intenzitu ve městech.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní