Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Prodej středoasijské bavlny – a z ní vyráběné nitrocelulózy – do Ruska během války na Ukrajině výrazně stoupl. Umírají kvůli ní ukrajinští vojáci i civilisté.
Z bavlny se nevyrábějí jen trička a džíny, ale také střelná bavlna (nitrocelulóza) pro zbrojní průmysl. A právě z tohoto důvodu vzbuzuje podezření extrémní nárůst exportu bavlny a jejích derivátů ze středoasijských postsovětských republik do Ruska, které už dva roky vede agresivní válku na Ukrajině.
Bavlnářský průmysl v Uzbekistánu a Kazachstánu profituje podle ukrajinského webu Pravda z ruské vražedné mašinerie. Producenti bavlny nyní vydělávají peníze na spolupráci s ruskými zbrojovkami a nepřímo přispívají k vedení války ve východní Evropě. V obou zemích se masové pěstování bavlny rozšířilo v éře Sovětského svazu, její kvalita ale nikdy nedosáhla například egyptské nebo indické produkce.
I když oficiálně oba postsovětské režimy zastávají v rusko-ukrajinské válce neutrální postoj, statistiky hovoří jinou řečí. Od konce února 2022 totiž obě země výrazně zvýšily export bavlněné buničiny a z ní vyrobené nitrocelulózy do Ruska. Jedná se přitom o klíčové suroviny pro výrobu výbušnin a – moderního bezdýmého – střelného prachu.
Podle mezinárodní organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), která sdružuje investigativní novináře, pochází až 98 procent ruské bavlněné buničiny z Kazachstánu a Uzbekistánu. Obě postsovětské republiky přitom podpořily ekonomické sankce uvalené Spojenými státy a Evropskou unií na Rusko.
Ještě v roce 2021 vyvezly obě země do Ruska bavlněnou buničinu za čtyři miliony dolarů, v roce 2022 se objem exportu zvýšil o 150 procent na deset milionů dolarů. Za prvních devět měsíců roku 2023 jen Uzbekistán vyvezl do Ruska buničinu za devět milionů dolarů.
Rusko přebírá ve válce s Ukrajinou iniciativu. Je to z velké části dáno tím, že ukrajinské armádě dochází velkorážová munice, zejména dělostřelecká. Její produkce vyžaduje obrovské množství střelného prachu a trhavin.
Ruská armáda spotřebovala v roce 2022 během letních měsíců až třicet tisíc granátů denně. Ukrajinci na začátku roku 2023 uvedli, že by dokázali osvobodit okupované části své země, pokud by měli k dispozici 600 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně.
