Jeden pesticid, druhý pesticid...

Evropa chce radikálně omezit pesticidy. Kolik se jich používá, přitom nikdo přesně netuší. I smysluplnost počítání spotřeby je sporná.

Jeden pesticid, druhý pesticid...
ilustrační foto | Shutterstock.com

Zelená bioreputace Rakouska coby superekologické země utržila loni těžkou ránu. Eurostat zveřejnil, že mezi lety 2011 a 2018 vzrostla spotřeba pesticidů v alpské republice o 53 procent, což je po Kypru druhé nejvyšší číslo v Evropě. Vedle četných novinových titulků si do jižního souseda rýpl i ministr zemědělství Miroslav Toman. Ten se neopomněl pochlubit, že na rozdíl od Rakouska v tuzemsku spotřeba agrárních chemikálií klesla za stejné období téměř o třetinu, a Česko v cestě za udržitelným zemědělstvím tak patří spolu s Irskem a Portugalskem mezi evropské premianty.

Ve skutečnosti je to však s údajnou nově objevenou vášní Rakušanů pro chemickou likvidaci škůdců trochu jinak. Upozornil na to nejdříve server Addendum a později potvrdilo rakouské ministerstvo zemědělství. Veškerý nárůst jde výhradně za nijak nebezpečnými inertními plyny, které se běžně používají při skladování ovoce či zeleniny. Jejich negativní vliv na životní prostředí je v podstatě nulový, přesto je Rakousko na rozdíl třeba od Česka řadí do kategorie insekticidů a v souhrnných statistikách pak vypadá jako chemický fanatik.

Celý případ tak hlavně upozornil na nevyzpytatelnost dostupných celoevropských dat o využívání agrární chemie v jednotlivých zemích. Dat, která mají sehrát zásadní roli v radikální reformě evropského zemědělství i miliardového byznysu se zemědělskými postřiky plánované už na toto desetiletí.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit