Je dobré mít Ideu

Nastal čas se vrátit k tomu, co ekonomové z iniciativy IDEA anti covid-19 vládě navrhovali již před několika měsíci.

Je dobré mít Ideu
ilustrační foto | Tomáš Turek týdeník HROT

Psal se březen 2020 a na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, bylo rušno. Bylo jasné, že stejně jako stojí nelehký úkol před zdravotníky, fůra práce čeká i na akademické ekonomy. Kolem tamního akademického think-tanku IDEA vznikla široká iniciativa IDEA anti covid-19, v rámci které začaly v rychlém sledu vycházet odborné studie. Na základě poznatků moderní ekonomie a dalších oborů diskutovaly tehdy ještě málo známé koncepty, jako jsou společenský odstup, efektivní testování a trasování, vhodné způsoby komunikace opatření směrem k veřejnosti a samozřejmě také ekonomické dopady krize a doporučovaly adekvátní opatření. Řada z nich byla po nějaké době skutečně přijata.

Nutné zmrazení

Na počátku bylo potřeba ekonomiku „rychle zmrazit“ a poté přišla fáze postupného rozmrazování. Posléze se pozornost zaměřila na prevenci nástupu druhé vlny. „Investice do záložních testovacích a trasovacích kapacit by nás stály diametrálně méně než případné znovuzavedení plošných zákazů, které by vedly k ekonomické ztrátě dalších stovek miliard korun,“ uvedli již počátkem června, kromě řady dalších, ekonomové ve společném prohlášení IDEA anti covid-19.

Teď, v polovině září, vláda přiznala nástup druhé vlny epidemie a veřejné debaty ovládlo téma nedostatku trasovacích a testovacích kapacit a potřeba opětovného zavedení plošných restrikcí. Nastal bohužel čas se vrátit k tomu, co ekonomové iniciativy IDEA anti covid-19 vládě navrhovali již před dávnými měsíci. Tady jsou nejdůležitější z nich.

Sbírat informace

Vzhledem k prodlevě mezi nákazou a příznaky (a s ohledem na další prodlevy v procesu testování a hlášení) se o případech infekce dozvídáme až s desetidenním zpožděním nebo i déle. A to i když vše funguje dobře. Proto je třeba pečlivěji a rychleji dohledávat kontakty prostřednictvím chytré karantény a údaje zpracovávat a sdílet je jak s těmi, kdo rozhodují o dalších krocích, tak se širokou veřejností. Klíčový je pak údaj o místu přenosu nákazy. Jedná se o hromadnou dopravu, hospody nebo kanceláře? Z takových údajů pak mohou vycházet inteligentní cílená protiopatření.

Budovat záložní kapacity

Stejně jako u hasičů, kteří zrovna nebojují s požárem, nepovažujeme jejich nečinnost za plýtvání zdroji, investice do momentálně nevyužité testovacích kapacity nebo systémů pro dohledávání kontaktů není zbytečná. V červnu jsme doporučovali cílit na schopnost vytrasovat 500 nových případů nákazy denně, což by znamenalo mít alespoň tisíc vyškolených osob pro dohledávání kontaktů. V porovnání s cenou případných následných plošných opatření v řádech stovek miliard korun by představovalo vybudování takové záložní kapacity náklad zcela zanedbatelný. 

Iniciativa IDEA anti covid-19 v polovině srpna přivítala veřejnou diskusi ke konceptu Národní testovací strategie – pozdě, ale přece. Jedna ze tří zásadních připomínek zněla: „Strategie, která upřednostňuje testování kontaktů nalezených infekčních osob, je vhodnějším způsobem ochrany milionů nákazou ohrožených osob, než testování zacílené přímo na ohrožené skupiny v populaci, jak je navrhováno. Hlavním cílem strategie testování má být udržení prevalence nákazy trvale na nízké úrovni v celé společnosti.“

Je polovina září a na CERGE-EI je opět rušno. Bude tentokrát vláda akademické ekonomy brát vážněji? Česko i svět každopádně čekají historicky těžký podzim, zima, jaro…

Autor je ekonom, působí na CERGE-EI.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní