Úvod do praktické koronavědy

Kdyby lidé četli vědecké studie, žádné techtle mechtle by v nočních klubech neprováděli, nehráli by na trubku, nosili by roušky a možná by se je snažili nasadit i svým psům.

Úvod do praktické koronavědy
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Konec pandemie čínské chřipky je zatím v nedohlednu. Nevíme, kdy budeme mít k dispozici vakcínu a spolehlivé léky, neznáme odpověď na spoustu důležitých otázek. Stovky vědeckých studií věnovaných koronaviru přesto bílá místa pomalu zaplňují. Některé z nich jsou zcela zásadní, jiné se věnují spíš okrajovým, ale o to praktičtějším záležitostem – nočním klubům, klasické hudbě, karaoke večírkům, domácím mazlíčkům a samozřejmě lidským nosům.

Nemoc „chytrejch“

Bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta nedávno prohlásil, že „moc chytrejch hráčů“ nezná, protože jsou „geneticky trochu jiná třída“. Jeho letité zkušenosti nemíní autor tohoto článku jakkoli zpochybňovat a přidává vlastní odhad, že vědecké články fotbalisté zrovna moc nečtou. Pokud by tak aspoň občas činili, nejspíš by v nočním klubu Techtle Mechtle necucali pití z jednoho brčka a v Praze nemusel ze dne na den několikanásobně narůst počet nově zachycených případů covidu-19. Něco podobného se totiž stalo na přelomu dubna a května v Soulu a jihokorejští vědci o tom publikovali studii.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit