EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza
Evropské burzovně obchodovatelné fondy ETF, které se zaměřují na zbrojařské firmy, hlásí zvýšený zájem investorů.
Evropské burzovně obchodovatelné fondy ETF, které se zaměřují na zbrojařské firmy, hlásí zvýšený zájem investorů.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Řecko 325, Portugalsko 308, Švédsko 290, Česko 6254. Čtyři počtem obyvatel velmi podobné členské země Evropské unie, tři podobné počty obcí a Česko. Množství obcí – a zejména těch maličkých – je u nás skutečně enormní. Abychom si udělali ještě přesnější představu: víc jich v absolutních číslech mají jenom čtyřikrát lidnatější Španělsko, šestkrát lidnatější Francie a osmkrát lidnatější Německo. S necelými 1700 máme nejnižší průměrný počet obyvatel na obec v celé EU, našemu uspořádání se blíží jenom Francie a Slovensko.
Vidět v tom můžete například vysokou míru samosprávy a demokracie, potom ale nedává smysl, že se téměř ve třetině z toho mimořádného množství v posledních komunálních volbách o řízení ucházela jen jediná kandidátka a v některých obcích ani nesložili zastupitelstvo. Rozkošatělý systém českých místních samospráv tak působí jako dost drahý a zbytečný luxus. Aktivní starostové menších obcí budou samozřejmě protestovat a existují příklady, kdy menší vesnice, které byly za komunismu součástí nějaké větší, „střediskové“, skutečně strádaly. Faktem ale je, že nějaká racionální redukce by byla namístě. Zefektivnila by fungování řady obcí a ušetřila peníze. Ale bude to běh na dlouhou trať a nutné bude všechno důkladně vysvětlovat, aby lidé z menších vesnic neměli pocit, že si s nimi stát „vytřel“ jako za komunismu. Více se dočtete v tématu.
Nezbytných úspor ve státních výdajích se týká i další velké téma tohoto vydání Hrotu. Ministr práce Marian Jurečka přišel s tím, že je nutné skokově zvýšit výdaje na některé sociální dávky. Namaloval si to pěkně, z hlediska jeho resortu i lidovecké partaje to dává smysl a argumenty pro růst se určitě najdou (zejména v inflaci), má to jen jeden háček – Jurečka si tak trochu po socialisticku vůbec nelámal hlavu s tím, kde se na to vezme. Nejspíš dalším zadlužením státu, což je pochopitelně na hlavu, protože ten „stát“ jsou vlastně další generace, takže děti, na které by Jurečka jako šéf křesťanské strany asi měl trochu myslet. Jestli se mu podaří státní kasu podojit, se dočtete v aktuálním čísle.
V hlavním rozhovoru jsme mluvili s šéfkou české pobočky IT firmy SAP Hanou Součkovou. Řešili jsme mimo jiné umělou inteligenci, její rizika, a hlavně její praktické využití v byznysu. „Když to vezmu z pohledu IT, kde se pohybuji, v Česku chybí tisíce odborníků, takže představa, že AI sebere lidem v IT práci, je opravdu úsměvná,“ říká Součková. Ale připouští: „Největší obavy vyvolává možnost, že AI budou využívat také ,zlí hoši‘ – třeba při přípravě kybernetických útoků.“
„Zlých hochů“ se týkají i dva další velké materiály tohoto čísla. V textu věnovaném válce na Ukrajině a situaci v Rusku mapujeme skupiny odpůrců Putinova režimu a jejich aktivity. A po nedávných excesech při soudech s dezinformátory jsme se v eseji zamysleli nad tím, jak by se s podobnými výtečníky měl stát vypořádat.
Poutavé čtení.
