Analýza: Proč je bankovní windfall tax pro státní kasu zklámáním? Pojďme si to rozebrat

Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.

Tvrdit, že se banky snažily o daňovou optimalizaci růstem úrokových nákladů, sice zní rádoby chytře, ale jen do té doby, než se podíváte na věc pozorněji.

Celý článek
0

Velká celní válka. EU vymýšlí, jak se bránit dovozu levných elektroaut z Číny

EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza 

EU by musela zavést aspoň 50procentní cla, aby zabránila záplavě levných čínských elektromobilů, tvrdí nová analýza 

Celý článek
0

Applu se v Číně letos nedaří. Zachrání ho uvedení iOS 18 s umělou inteligencí?

Množství prodaných iPhonů v Číně v prvním čtvrtletí letošního roku kleslo meziročně o 19 procent. Za propadem stojí silný konkurenční tlak domácí značky Huawei s téměř 70procentním meziročním růstem a také marketingové akce spojené s oslavami čínského Nového roku.

Množství prodaných iPhonů v Číně v prvním čtvrtletí letošního roku kleslo meziročně o 19 procent. Za propadem stojí silný konkurenční tlak domácí značky Huawei s téměř 70procentním meziročním růstem a také marketingové akce spojené s oslavami čínského Nového roku.

Celý článek
0

Hrozí privatizace pošty, varuje stínová ministryně vnitra Vildumetzová

„Obávám se, zda vyčlenění ziskové části České pošty není jen příprava pro privatizaci nebo vstup nějakého partnera,“ varuje poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, stínová ministryně vnitra za ANO.

Hrozí privatizace pošty, varuje stínová ministryně vnitra Vildumetzová
Jana Mračková Vildumetzová | foto Profimedia.cz

Vláda na konci června odsouhlasila transformaci České pošty. Za tři roky mají existovat dva subjekty. Jeden státní podnik, který bude plnit úkoly pro stát. Druhým bude akciová společnost, do níž se převedou komerční produkty. Podle Vildumetzové hrozí scénář, že se prodá to, co je ziskové, a zbytek bude dál řešit stát.

V jaké kondici je aktuálně Česká pošta?

V dobré rozhodně ne. Za minulý rok pod vedením ministra Víta Rakušana měla historicky nejvyšší ztrátu 1,75 miliardy korun. Je škoda, že si ministr vnitra nenašel nikdy čas vysvětlit, proč tomu tak je. Můžeme se tedy o důvodech jen domnívat. Jedním z možných důvodů může být třeba to, na co nás upozornily odbory. Totiž že Česká pošta převedla dopravu zásilek na externí firmu. Takže zatímco dříve jezdila Česká pošta za osmnáct korun za kilometr, nová, externí firma začala jezdit za 48 korun za kilometr. 

Zavřít se muselo několik stovek poboček. Ani to podle expertů ke stabilizaci nepostačí. Co by podle vás měl management udělat co nejdříve? 

Transformační plán nám do současné doby nikdo nepředložil. Analýza, podle které se uzavíraly pobočky, je tajná. Proč se propouštějí listovní doručovatelky a přepážkoví pracovníci, kterých je všude nedostatek? To také nikdo neví. Celé je to, mírně řečeno, divné. Třeba v relativně velkém městě Aš propustili všechny doručovatelky a poštu vozí autem. Řada občanů poštu řádně nedostává, poštovní dopisy už našli i v popelnici. 

A co by tedy management měl dělat?

Dbát na to, aby Česká pošta poskytovala kvalitní a dostupné služby pro občany. To je klíčové. Zároveň je pošta ale i strategickým podnikem z pohledu logistiky. Může se stát, podobně jako v době pandemie covidu-19, že bude potřeba něco rychle distribuovat či přepravit, a pak právě Česká pošta může sehrát klíčovou úlohu. To, že dnes stát logistiku nepotřebuje, neznamená, že ji nebude potřebovat v budoucnosti. 

Co říkáte na to, že pošta nemá regulérního generálního ředitele, ale jen pověřeného? Je to podle vás problém? 

Česká pošta by samozřejmě měla mít plnohodnotného generálního ředitele. Je škoda, že si ministr z desítky osob přihlášených do výběrového řízení žádnou nevybral. Ale toto není nyní asi ten hlavní problém. 

Jedna věc jsou kroky managementu, druhá kroky vlády. Může ministr vnitra, případně vláda něco aktivně udělat k podpoře státního podniku? 

Ministr vnitra nese zodpovědnost za Českou poštu. Když nastupoval do funkce, říkal, že má všechno připravené. Vyměnil rychle členy dozorčí rady, kterých je dvanáct. A výsledek? Hospodaření minus 1,75 miliardy. A já opravdu nevím, zda potřebujeme mít tolik členů dozorčí rady, když ani dozorčí rada, tedy její členové, do poslední chvíle nevěděla, kde se budou zavírat pobočky.

Vláda Petra Fialy schválila, že se Česká pošta má rozdělit na dvě firmy tím, že se oddělí státní a komerční služby. Stát se to má do tří let. Souhlasíte s tímto opatřením a je to odpovídající časový horizont? 

Takové řešení vždy otevírá určité otázky. Třeba tu, zda vyčlenění ziskové části České pošty není „čistě náhodou“ jen příprava pro privatizaci nebo vstup nějakého partnera. Tedy zda to není celé připravené tak, že se prodá to, co je ziskové, a zbytek bude dál řešit stát. Takové úvahy potvrzují třeba i prohlášení ministra nebo pověřeného šéfa pošty Miroslava Štěpána, kteří podobný scénář nevyloučili. Proto také tak tlačím na to, aby byl zveřejněn celý transformační plán. Teď to celé působí jako jeden velký zmatek. Chvilku jsou náklady na transformaci osm miliard korun, pak zase 4,5 miliardy. Nejdříve se pobočky ruší, pak ředitel pro změnu řekne, že se budou nějaké nové pobočky otevírat. Prostě chaos.

Kritizujete současnou vládu, že pro záchranu pošty toho moc neučinila. Nicméně její bývalý topmanažer Jiří Rotschedl uvedl, že ani předchozí vláda Andreje Babiše se aktivitou zrovna neblýskla. Tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se k ní prý nechoval jako k prioritě. Uvědomujete si nějaké vlastní vládní chyby?

Já nechci hodnotit práci Jana Hamáčka. Asi je pravda, že toho mohl udělat více, ale nezapomínejte, že předchozí vláda řešila dva roky dost intenzivně covid-19. O tomto viru a pandemii nikdo na světě minimálně rok nevěděl vůbec nic. Ale zároveň bych nerada, aby to vyznělo jako výmluva, protože za naší vlády vznikl hlavní rámec transformačního plánu, kterým se nyní chlubí pan ministr Rakušan. Takže jsme poštu řešili.

Některé obce se rozhodly služby pošty zachovat a její chod financují prostřednictvím takzvané Pošty Partner. Je to řešení pro každou z postižených obcí?

Hlavně je to podle mého nespravedlivé. Proč někde tu pobočku platí pošta a jinde ne? Dodnes ani nevíme, podle jakého klíče se pobočky rušily. Proč si třeba nechala pošta některé ztrátové pobočky a některé ziskové naopak rušila? 

Pošta Partner je tedy řešení, nebo ne?

V minulosti pošta nabízela obcím model Pošta Partner, kde šedesát procent hradila pošta a čtyřicet procent obec nebo jiný podnikatelský subjekt. Dnes pošta nabízí městům, ve kterých se rozhodla zavřít pobočky, model, kde město nebo komerční partner hradí sto procent nákladů, ne-li sto dvacet procent. To přece odporuje logice. Umíte si představit, že by na stejném principu fungoval nějaký franšízingový podnik? 

Konkurence nezahálí a již oznámila, že bude posilovat balíkovou dopravu a výdejny. Například v místech, kde stála pošta, mají vzniknout výdejové automaty a další služby. Nepovede to k postupnému zániku národní poštovní služby? 

To je přesně to, co kritizuji od začátku. Kdyby se to nedělalo z nějakého tajemného důvodu takto narychlo, mohlo se to připravit pořádně. V transformačním plánu, který vznikl za naší vlády, třeba bylo napsáno, že nejdříve má pošta instalovat dostatek výdejových automatů a teprve pak rušit pobočky. Ministr Rakušan to udělal obráceně. Je logické, že se toho konkurence pokusí využít, to se vůbec není čemu divit.

Spousta lidí má poštu spojenu s nekvalitou, její pověst je nevalná. Nebylo by opravdu správné tuto instituci zcela odpískat?

To přece nedává smysl. Česká pošta je služba pro občany. A měla by být kvalitní a dostupná. Nemůžeme přece rušit všechno jen proto, že to nyní nefunguje. Naopak udělejme maximum pro to, aby fungovala.