České předsednictví: Evropě to osladíme 2.0

Naplno se rozjíždějí přípravy na české předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022. V balíku je 1,2 miliardy korun.

České předsednictví: Evropě to osladíme 2.0
Kontroverzní Entropa Davida Černého reprezentovala Česko v roce 2009. I pro rok 2022 vyčlenil stát část prostředků navzdory nižšímu rozpočtu na kulturní počiny. | Profimedia.cz

Firemní vánoční večírky letos nebudou. Mnozí si tak ušetří pocit ranní trapnosti po nočním dovádění. Pro eventovou branži to však znamená mimořádně nepříjemné zakončení velmi těžkého roku. 

Na obzoru se však rýsuje lukrativní příležitost, na které by si přeživší firmy mohly částečně zahojit ztráty. České předsednictví Radě Evropské unie sice odstartuje až v červenci 2022, intenzivní přípravy se však rozjíždějí už nyní. Stát na prestižní půlroční kolotoč jednání vyčlenil minimálně 1,236 miliardy korun, přičemž 584 milionů padne právě na uskutečnění 250 akcí v čele s velkým summitem, na který do Prahy dorazí špičky členských zemí i unijní politiky. První výběrová řízení na jejich organizaci jsou už v běhu a zájem sáhnout si na peníze z předsednictví projevily špičky oboru. 

Skromný rozpočet

Půjde teprve o druhé předsednictví Česka v Radě. To první v roce 2009 dopadlo, jak známo, neslavně. Jiří Paroubek v polovině turnusu ke svému vlastnímu překvapení shodil vládu Mirka Topolánka a Česko mělo mezinárodní ostudu. Až do letošního rozhodnutí Ústavního soudu se pak táhla takzvaná kauza ProMoPro, spojená s předraženým ozvučením. V případu bylo nakonec odsouzeno devět podnikatelů a stát vyčíslil škodu téměř na miliardu korun. 

Rozporuplné reakce byly i na výbojné motto „Evropě to osladíme“ nebo na plastiku Entropa Davida Černého vystavenou v sídle Rady, v budově Justus Lipsius. Ta některé členské státy neznázorňovala zrovna v lichotivém světle. Černý Entropu nakonec z Bruselu stáhl, i když zdaleka ne všechny reakce na dílo byly negativní.

 

Od konce předminulého desetiletí se však situace dost změnila. Pandemie koronaviru vyždímala českou státní kasu a u politiků vymizelo někdejší nadšení pro Evropskou unii. Ve srovnání s rozpočtem ve výši 1,9 miliardy korun z roku 2009 tak bude rok 2022 méně pompézní. „Je to rozpočet, za který se předsednictví pořídit dá, ale musíme být hodně skromní,“ říká Milena Hrdinková. Právě státní tajemnice pro evropské záležitosti má v tuto chvíli organizaci předsednictví na starost. 

Od ledna příštího roku však na Úřadu vlády vznikne nový odbor, který se postupně rozroste na 30 lidí. V jeho čele stane ředitel vzešlý z výběrového řízení, jehož jméno zatím není známo. Úřad mezitím stihl rozjet důležitý tendr na organizaci zářijového summitu a 15 neformálních setkání Rady. Ze zadávací dokumentace si lze udělat představu, co Prahu a okolí za dva roky čeká. Pořadatel musí zajistit třeba parkování až pro 130 limuzín. Počítá se s obědem pro 370 účastníků, z toho bude až 65 VIP jídel pro přední politiky a úředníky, zbytek formou bufetu. Všechna setkání také mají být do nejvyšší míry ekologická.

Žofín či O2 arena

Následovat bude i výběrové řízení na menší jednání expertních skupin a konferenci malých a středních firem SME Assembly, tradičně pořádanou v předsedající zemi. Podle Hrdinkové lze očekávat, že na všechna jednání celkem dorazí asi 40 tisíc účastníků. Z celkového rozpočtu má na catering, ozvučení, pronájmy sálů a další služby vyčleněno 211 milionů korun. 

Do tendru plánuje jít třeba společnost Bestsport ze stáje PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, provozovatel vysočanské O2 areny a loni dokončeného přilehlého kongresového centra O2 universum. Právě to chce Bestsport pro konání předsednictví nabídnout. „V tu dobu již bude rovněž dokončen právě stavěný hotel v bezprostřední blízkosti kongresového centra. Jednotlivé akce nejsou dle našeho názoru nijak organizačně náročné, ale jako celý blok jsou pro nás určitě zajímavé,“ míní ředitel Bestsportu Robert Schaffer.

Dalším ze zájemců je agentura NKL, která spravuje Žofín a zámek Zbiroh. „Samozřejmě do toho půjdeme, a to jak se Žofínem, tak se Zbirohem,“ říká obchodní ředitel agentury Petr Denk. Na Žofíně proběhly některé akce už v roce 2009. Předběžných konzultací na Úřadu vlády se zúčastnili i zástupci Kongresového centra Praha, hotelu Ambassador Zlatá husa nebo dejvického Internationalu. 

Na 373 milionů přijde ochrana politiků a úředníků, kteří do Prahy dorazí. „Jsou to náklady vyplývající z povinných standardů, jako jsou odměny pro policisty, pořízení materiálu a vybavení,“ říká Hrdinková. 

Stát přijme 200 lidí, resorty chtěly víc

Další velkou položku v rozpočtu představuje personální agenda. Stát plánuje na zajištění předsednictví najmout 200 nových lidí, jejichž mzdy vyjdou celkem na 215 milionů korun. Podle Hrdinkové bude 58 z nich vysláno do Bruselu, náklady na bydlení, náhrady a další položky spojené s prací v cizině spolykají 250 milionů. 

„Jsou to pozice, které z hlediska odměňování a zařazení nejsou výjimečné. Zpravidla se hlásí mladí lidé se zájmem o problematiku a příležitost, kteří se chtějí na předsednictví podílet. Je to relativně prestižní záležitost,“ dodává Hrdinková s tím, že jde o zaměstnání na dobu určitou. 

I v tomto ohledu bude rok 2022 chudší než před 11 lety. Tehdy stát přijal 359 úředníků. Na druhou stranu i počet akcí byl výrazně vyšší. Třeba summity se konaly hned čtyři, nyní se počítá s jediným.

Přesto nejsou některé resorty s počtem nových míst spokojené. Například ministerstvo životního prostředí žádalo o 48 nových lidí, vláda mu přiklepla 15. „Ministerstvo životního prostředí očekává velké množství legislativních i nelegislativních dokumentů, kterými se bude v roce 2022 zabývat, vyplývá to i ze sdělení Zelené dohody pro Evropu,“ reagovala Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva. 

Zbytek rozpočtu padne na další záležitosti spojené s prestižní událostí, jako jsou třeba právě kulturní doprovodné akce typu Černého Entropy. Je také potřeba vytvořit registr všech účastníků, zajistit komunikaci či průzkumy veřejného mínění, které se s předsednictvím pojí. Jak informoval týdeník Hrot v říjnu, Úřad vlády už zadal i zakázku na vytvoření loga a grafického manuálu za 150 tisíc korun agentuře Dark Side. V provozu už je i web eu2022.cz, i když v tuto chvíli se na stránce zobrazuje jen odpočet startu předsednictví.

Pět kilometrů dálnic

Otázka je, o čem budou státníci v Praze vlastně jednat. Česko nemůže ovlivnit, jaké návrhy Evropské komise budou zrovna na pořadu dne. Z pozice předsedající země však může zdůraznit svůj pohled na věc. Vláda již schválila východiska k prioritám, na které by se chtěla zaměřit. 

Mezi pěticí oblastí s řadou témat podle Hrdinkové budou nejvíce rezonovat priority v odstraňování bariér na vnitřním trhu, včetně toho digitálního, nebo třeba energetická bezpečnost. Ve vládním dokumentu se tak uvádí například podpora rozvoje nízkoemisních technologií „s důrazem na technologickou neutralitu“. To v zásadě znamená, že Česko bude po zbylých evropských zemích chtít, aby ho  nechaly v klidu budovat jaderné elektrárny. 

Nicméně jednotlivé priority jsou dost nekonkrétní. Má to svůj důvod. Česko se ujme vedení v Radě jen osm měsíců po parlamentních volbách. Preference politických stran naznačují, že v té době může zemi vést úplně jiná vláda. Hrozící těsný výsledek, patová situace a dlouho se táhnoucí sestavování nové koalice pak představují nejhorší možný scénář.

„Musíme se snažit, až nastoupí nová vláda, aby vše bylo pečlivě připravené a odpracované, aby se mohla rychle zorientovat. I proto necháváme priority poměrně otevřené,“ říká Hrdinková, která z pozice předsedající jedné z pracovních skupin zažila i pád vlády v roce 2009, který označuje za mimořádně nepříjemný zážitek. 

Podle partnera PwC a experta na veřejné financování Jana Brázdy bude předsednictví pro Česko každopádně přínosem. Nejen proto, že přinese nové příležitosti koronavirem ochromené kongresové turistice, lokálním firmám a stovkám lidí. „Jsou zde samozřejmě i nemonetární benefity, zejména pokud by se dané předsednictví dokázalo využít k úspěšné propagaci tématu, na kterém má Česká republika velký zájem,“ míní Brázda. 

Stát to navíc přijde relativně lacino. „Za celé předsednictví, které vytvoří stovky akcí a zaměstná stovky nových lidí, by stát dokázal postavit pouze asi pět kilometrů nových dálnic,“ dodává Brázda.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní