Energie jsou drahé i po zlevnění

Tak jsme se konečně dočkali. Nejprve oznámilo Innogy snížení ceny zemního plynu pro domácnosti – o pět procent. Pak se přidal ČEZ s oznámením, že elektřinu zlevní o devět procent a zemní plyn o jedenáct.

Je to sice krok správným směrem, ale jeho délka není dostatečná. Stále totiž platí, že dodavatelé prodávají energie malým zákazníkům s pěkně tučnou marží.

K pochopení poměrů na trhu pomůže jednoduchý trik: srovnat cenu pro domácnosti s částkami, za něž nakupují energie veřejní zadavatelé – ministerstva, městské podniky, nemocnice a podobně. V jejich případě je konkurenční boj velmi silný a výsledkem jsou nízké ziskové marže dodavatelů. Tím získáme představu, kam až by cena mohla klesnout. 

Prostor k redukci ceny je větší než pár procent. Domácnosti s nižší spotřebou elektřiny – tedy bez ohřevu vody nebo elektrického vytápění – dnes u velkých dodavatelů zaplatí běžně 1600 až 1900 korun za megawatthodinu (jen samotná energie bez distribuce, měsíčních paušálů a bez DPH). Veřejní zadavatelé za stejné množství elektřiny podle nedávno uzavřených soutěží zaplatí jen 1150 až 1300 korun.

Ještě méně férová je situace na trhu se zemním plynem. Veřejní zadavatelé v posledních měsících nakupují za ceny okolo 400 korun za megawatthodinu, jenže domácnosti mají cenu více než dvojnásobnou. Největší dodavatelé plynu i po nedávném snížení stále účtují lidem, kteří plynem vytápějí rodinný domek, zhruba 850 korun za megawatthodinu. Kdo na plynu pouze vaří nebo ohřívá vodu, tak platí ještě vyšší sazby.

Český energetický trh je obecně chválen za férové konkurenční prostředí s mnoha dodavateli, v tom překonáváme i některé státy západní Evropy. Jenže vysoké marže v případě domácností ukazují, že tady trh selhává. Velcí energetičtí kapři si zkrátka nechtějí vypustit rybník, ve kterém tak dobře prosperují.

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní