Klaus je vedle něj soft ekonom. Javier Milei by ministerstvo pro vědu určitě posílil

Argentinský prezident Javier Milei, známý svým excentrickým chováním, naordinoval své zemi tvrdá úsporná opatření. Devalvoval měnu, propustil tisíce státních zaměstnanců, o polovinu snížil počet ministerstev. Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka by se některými jeho opatřeními mohlo inspirovat i Česko. 

Argentinský prezident Javier Milei, známý svým excentrickým chováním, naordinoval své zemi tvrdá úsporná opatření. Devalvoval měnu, propustil tisíce státních zaměstnanců, o polovinu snížil počet ministerstev. Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka by se některými jeho opatřeními mohlo inspirovat i Česko. 

Celý článek
0

Americká produkce ropy a plynu i nadále trhá rekordy

V loňském roce Spojené státy vyprodukovaly rekordní množství ropy, v průměru vytěžily americké firmy 12,9 milionů barelů černého zlata denně. I pro letošní rok se počítá s tím, že objem produkce bude růst.

V loňském roce Spojené státy vyprodukovaly rekordní množství ropy, v průměru vytěžily americké firmy 12,9 milionů barelů černého zlata denně. I pro letošní rok se počítá s tím, že objem produkce bude růst.

Celý článek
0

Kouzlo nových začátků. Vlček končí v čele Avastu a Gen Digital

Brigádník, který se postupně vypracoval až na generálního ředitele Avastu. Teď se Ondřej Vlček stahuje z vedení firmy.

Brigádník, který se postupně vypracoval až na generálního ředitele Avastu. Teď se Ondřej Vlček stahuje z vedení firmy.

Celý článek
0

Díry v Nord Streamu? Smutná zpráva o zranitelnosti evropské energetické infrastruktury

Evropské vlády, experti, média i veřejnost od minulého týdne debatují o tom, kdo a jak udělal díry do tří z celkem čtyř potrubí plynovodu Nord Stream, spojujícího Německo s Ruskem.

Díry v Nord Streamu? Smutná zpráva o zranitelnosti evropské energetické infrastruktury
Havárie potrubí Nord Stream | Profimedia.cz

Podle zpráv z minulého týdne je možné, že trubky jsou definitivně zničeny a už nepůjdou obnovit. To samo o sobě nepředstavuje zase tak velký problém, poslední týdny stejně žádný plyn plynovodem neproudil.

V posledních letech jsme si ovšem zvykli na četné kybernetické útoky ze strany Ruska a Číny, které se evropským státům s většími či menšími úspěchy daří odrážet, a připravovali se na ně.

Na možnost fyzického destrukčního útoku jsme však v digitalizovaném světě zapomněli. Bezpečnostní požadavky na jaderné elektrárny byly kritizovány jako přemrštěné a zbytečně prodražující stavbu. Nikdy nevyjasněné případy sabotáží z belgických elektráren přitom ukazují, že i do jaderných zdrojů dokážou útočníci proniknout.

Tyto objekty jsou přitom ze své podstaty mnohem lépe chránitelné než liniové stavby typu plynovodů, ropovodů a přenosové soustavy. Provozovatelé ropovodů a produktovodů léta bojují s mafií ilegálně navrtávající trubky. Byť se občas podaří pachatele chytit, stoprocentně uhlídat celou rozsáhlou síť je nemožné.

A to jsme na pevninském území státu. Co teprve ochrana podmořských plynovodů a kabelů v mezinárodních vodách? Dosud je mohla chránit alespoň složitá přístupnost ve velkých hloubkách, po minulém týdnu to už neplatí.

Představa, že evropská energetická infrastruktura včetně monstrózního díla, jakým je Nord Stream, je promyšleným útokem zcela zničitelná, je proto děsivá. To je možná nejdůležitější signál, jaký se pachtelům podařilo vyslat, ať už byly jejich cíle jakékoli.