Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Německý dodavatelský řetězec, jehož je česká ekonomika součástí, snad nikdy v posledních sedmdesáti letech neprocházel větší zatěžkávací zkouškou, a to jsme teprve na začátku
Pravidelná údržba nejdelšího podmořského plynovodu na světě jako každý rok měla zabrat deset dnů, maximálně dva týdny. Pak se 1220 kilometrů dlouhým potrubím, propojujícím pod Baltským mořem Vyborg s Lubminem, měl zase rozproudit zemní plyn. Jenže Vyborg je v Rusku kousek od Petrohradu a Lubmin nedaleko Greifswaldu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a ta dlouhá roura se jmenuje Nord Stream 1. Od svého spuštění před více než desetiletím může do Evropy dodávat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu z ložisek na západní Sibiři ročně. Anebo také nemusí a objem dodávek se již před plánovanou odstávkou 11. července prudce snížil.
Ruská agrese na Ukrajině změnila plyn v nejmocnější zbraň, kterou má Kreml k dispozici, aniž by musel někam posílat jediného pěšáka. Vývoz plynu do Evropy vydělává Gazpromu při asi čtvrtinových objemech ve srovnání s loňskem pořád zhruba stejné peníze, asi sto milionů eur denně, odhaduje specializovaná londýnská energetická zpravodajská agentura ICIS.
Číslo nezahrnuje Turecko a maličké Moldavsko, ale potvrzuje to, že Rusko sice nemůže najít pro svůj plyn náhradu za evropské odběratele z důvodů chybějící kapacity plynovodů do Asie a LNG terminálů, ale z hlediska exportních příjmů nestrádá. Naopak evropští dovozci ruského plynu nemohou sehnat náhradní zdroje plynu v dostatečném objemu, a tak platí mnohem víc než kdokoli jiný.
Gazprom jako prodloužená ruka Kremlu může využít „drobné technické záminky“, aby rutinní plánovanou údržbu na Nord Streamu 1 protáhl, nepustil plyn vůbec nebo jenom na část kapacity, a znemožnil tak naplňování zásobníků v Evropě před příchodem zimy. Ve snaze nezavdat příčinu protahování odstávky proto Němci úpěnlivě prosili, aby Kanada přijala dočasnou výjimku ze sankčního režimu a umožnila vrácení jedné z kompresorových turbín vyrobených pro Nord Stream 1 v Kanadě v roce 2009 tamní pobočkou dnešní Siemens Energy, která zajišťuje i jejich následný servis v Montrealu. Kanada vyhověla a Rusko dostalo zprávu, že nemá přestávat tlačit správným způsobem na správně citlivých bodech.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
